Plavuně
Plavuně Plavuně
Plavuně jsou zelené výtrusné rostliny vytrvalé byliny i dřeviny keřovitého a stromovitého vzrůstu (recentní plavuně, šídlatky a vranečky jsou drobného vzrůstu - několik cm, pouze ojediněle přesahují 0,5 m) většinou suchozemské v ontogenezi převládá sporofyt
Fosilní záznam Nejstarší plavuně doloženy ze spodního devonu (410-383 mil. let. B.P.) Vrcholu rozmanitosti i maximálního podílu na biomase dosáhly v karbonu. V permu a v mesozoiku (druhohorách) byly zatlačeny nahosemennými. Stromové typy vyhynuly většinou již v triasu, ojediněle až v křídě. Bylinné se zachovaly dodnes a jsou víceméně kontinuálně doloženy fosíliemi ze všech mladších období. Nikdy však již netvořily podstatnou, dominující složku vegetace, tak jako v karbonu stromové typy.
- Page 1: Oddělení Lycopodiophyta (plavuně
- Page 5 and 6: Střední válec u recentních plav
- Page 7 and 8: v dřevní části se schodovitými
- Page 9 and 10: Pajazýček (lingula) Na bázi moho
- Page 11 and 12: Podle diferenciace spor mohou být
- Page 13 and 14: archegonia antheridia
- Page 15 and 16: Fylogenetické vztahy plavuní a je
- Page 17 and 18: 1. Třída Lycopodiopsida fosilní
- Page 19 and 20: Řád Drepanophycales (= Baragwanat
- Page 21 and 22: Baragwanathia logifolia pokročilej
- Page 23 and 24: Čel. Huperziaceae (vrancovité) -
- Page 25 and 26: Čel. Huperziaceae (vrancovité) -
- Page 27 and 28: Čel. Huperziaceae (vrancovité) -
- Page 29 and 30: Čel. Lycopodiaceae (plavuňovité)
- Page 31 and 32: Čel. Lycopodiaceae (plavuňovité)
- Page 33 and 34: Čel. Lycopodiaceae (plavuňovité)
- Page 35 and 36: Předpokládá se, že Phylloglossu
- Page 37 and 38: Sporangia heterosporická, strobily
- Page 39 and 40: Samčí gametofyt vranečků Mikros
- Page 41 and 42: třída má jediný řád Selaginal
- Page 43 and 44: V úhlu větví pseudomonopodiáln
- Page 45 and 46: Rod vranečka (Lycopodioides) listy
- Page 47 and 48: Třída Isoetopsida (šídlatky) re
- Page 49 and 50: Řád Protolepidodendrales pouze fo
- Page 51 and 52: Řád Lepidodendrales pouze fosiln
Fosilní záznam<br />
Nejstarší plavuně doloženy ze spodního devonu (410-383 mil.<br />
let. B.P.)<br />
Vrcholu rozmanitosti i maximálního podílu na biomase<br />
dosáhly v karbonu.<br />
V permu a v mesozoiku (druhohorách) byly zatlačeny<br />
nahosemennými.<br />
Stromové typy vyhynuly většinou již v triasu, ojediněle až v<br />
křídě.<br />
Bylinné se zachovaly dodnes a jsou víceméně kontinuálně<br />
doloženy fosíliemi ze všech mladších období.<br />
Nikdy však již netvořily podstatnou, dominující složku<br />
vegetace, tak jako v karbonu stromové typy.
Change language