Nový stavební zákon

Je povinností stavebního úřadu poté, co zjistí,
že oznámení o záměru nesplňuje všechny
podmínky stanovené v ust. § 96 SZ (např. není
doložen souhlas osoby, která by byla
účastníkem řízení nebo je vydáno závazné
stanovisko DO s podmínkou) vést územní
řízení „v celém rozsahu“ nebo postačí jen
projednání v územním řízení na základě
předložených podkladů? Kdy je zahájeno
v tomto případě územní řízení?
Dle názoru odboru ÚP vycházejícího ze
základních zásad SŘ i SZ a to především
zjednodušení procesu umisťování staveb a
nezatěţování účastníků řízení, lze u o
oznámených záměrů v případě „překlopení“ do
územního řízení takovou stavbu projednat,
v některých případech i na základě podkladů
předloţených k územnímu souhlasu tedy bez
úplné dokumentace k územnímu rozhodnutí
zpracované autorizovanou osobou v rozsahu vyhl.
č. 503/2006 Sb. I kdyţ podání, oznámení o
záměru není označeno pojmem ţádost, je
z podání zřejmá vůle stavebníka, poţádat o
vydání oprávnění k následným dalším postupům
podle SZ či realizaci záměru, tedy se fakticky
jedná o ţádost, kterou však bude třeba
v některých případech podle povahy věci doplnit
např. o projektovou dokumentaci zpracovanou
autorizovanou osobou. Stavební úřad v těchto
případech vyzve stavebníka k doplnění ţádosti a
řízení dle potřeby přeruší. Stavební úřad musí při
tomto zvaţování vycházet vţdy z konkrétního
případu a charakteru stavby. Územní řízení je
v takovém případě zahájeno doručením usnesení
o projednání záměru v územním řízení, ve kterém
stavební úřad můţe současně vyzvat stavebníka
k doplnění ţádosti.
Je nutno, aby správci inženýrských sítí, jako
vlastníci stavby na pozemku sousedícím s
navrhovanou stavbou, vydávali samostatně
potvrzení dle § 96 odst. 3 písm. e) SZ a
potvrzení k ohlášení stavby o tom, že byli
prokazatelně seznámeni?
Souhlasy účastníků řízení, tedy i správců
inţenýrských sítí k vydání územního souhlasu,
musí dle ust. § 96 odst. 3 písm. a) SZ být
doloţeny v oznámení o záměru v území a
vyznačeny rovněţ v situačním výkrese.
Prokazatelné informování vlastníků sousedních
pozemků a staveb při ohlašování dle § 104 SZ je
nezbytným poţadavkem ohlášení, pokud je
taková stavba ohlašována samostatně. V případě,
ţe SÚ sloučí územní souhlas s ohlášením, není
tento doklad jiţ naprosto nezbytný, neboť ze
souhlasu osob, které by byly účastníky územního
řízení doloţeném k záměru a zejména jejich
souhlasu vyznačeném na situačním výkresu je
zřejmé, ţe účastníci řízení byli se záměrem
v území a ohlášením stavby prokazatelně
seznámeni. Bez souhlasu vyznačeném na
situační výkresu nelze územní souhlas vydat.
Jak dál postupovat v případě, že jsme rozhodli
usnesením podle § 96 odst. 4 SZ o projednání
záměru v územním řízení?
Vzhledem k tomu, že speciální postup v
takovémto případě není ve stavebním zákoně
nijak upraven, můj názor je, že územní řízení
se vždy zahajuje na žádost a ne z moci úřední,
že žádost o vydání ÚR musí mít náležitosti
podle § 86 SZ a že je pouze na vůli žadatele,
zda bude pro územní řízení pořizovat
dokumentaci zpracovanou oprávněnou
osobou.
Územní řízení je v případě, ţe je dle ust. § 96
odst. 4 SZ vydáno usnesení o projednání záměru
v územním řízení, zahájeno ke dni doručení
(oznámení) tohoto usnesení oznamovateli
záměru. Ţádost o vydání územního rozhodnutí se
jiţ nevyţaduje, neboť oznámení záměru je
dostatečným projevem vůle stavebníka stavbu
umístit. V případě nedostatků tohoto podání a
chybějících podkladů stavební úřad
oznamovatele, resp. ţadatele vyzve k doplnění
ţádosti a doloţení chybějících náleţitostí, příp. dle
potřeby řízení přeruší. Zahájení řízení stavební
úřad oznámí dle ustanovení stavebního zákona a
k projednání ţádosti nařídí veřejné ústní jednání
dle ust. § 87 odst. 1 SZ a dále postupuje dle
příslušných ustanovení vztahujících se k
územnímu řízení. Dle našeho názoru (na rozdíl od
jiných výkladů) je nezbytné doloţit DÚR
zpracovanou autorizovanou osobou jen ke
stavbám dle ust.§ 104 odst. 2 a) aţ d) a ust. § 96
odst. 2 písm. d) a h) SZ, v ostatních případech
v tomto ustanovení uvedených staveb, kdy
postačí územní souhlas postupovat dle vyhl.
503/2006 Sb., příloha 9 část B bod. 5 nemusí být
dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou.
Rozhodující je pro určení postupu při projednání
věci v územním řízení především charakter
stavby, její účel rozsah a vliv na okolí (zejména u
změn stavby).
Pokud někdo předloţí oznámení o záměru v
území k vydání územního souhlasu na stavbu, na
kterou dle SZ nelze vydat územní souhlas, SÚ
rozhodne usnesením o projednání záměru v
územním řízení a současně oznamovatele vyzve
k předloţení ţádosti na předepsaném formuláři o
vydání územního rozhodnutí a poţadovaných
dokladů. Územní řízení je v tomto případě
zahájeno dnem podání této ţádosti.
Toto stanovisko vychází ze základních zásad
správního řízení i stavebního zákona, v první řadě
vyuţívat zjednodušujících postupů a zbytečně
nezatěţovat stavebníky a další účastníky řízení.
§ 103
Zpevněné plochy u RD se povolují na základě
ohlášení, územního souhlasu nebo územního
rozhodnutí?
Tyto stavby doporučujeme prozatím zařadit dle
ust. § 103 odst. 1 písm. f) bod 3 SZ – skladové,
výstavní a manipulační plochy do 200 m 2 , které
neslouţí pro skladování a manipulaci s hořlavými
8