Nový stavební zákon

napadeného rozhodnutí ţalovaného pro
nedostatek skutkových důvodů, přičemţ se jedná
o podstatné porušení ustanovení o řízení před
správním orgánem.
Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 29 Ca
33/2007-33 ze dne 24. 4. 2009 týkající se
povinnosti správního orgánu
přezkoumatelným způsobem se zabývat se
uplatněnými námitkami účastníka řízení
Stavební úřad dodatečně povolil stavbu RD a
odvolací správní orgán jeho rozhodnutí potvrdil.
Ţalobce napadl rozhodnutí odvolacího správního
orgánu ţalobou a mimo jiné uvedl, ţe v obou
stupních správního řízení kromě jiného namítal,
ţe stavba odporuje řadě platných norem s tím, ţe
uvedl výčet konkrétních norem a jednotlivých
článků těchto norem, které měly být dle jeho
názoru porušeny. Současně uvedl, ţe porušením
těchto norem došlo rovněţ k porušení obecných
technických poţadavků na výstavbu a stavební
úřad tudíţ nemohl stavbu dodatečně povolit. Dle
rozsudku KS bylo v souvislosti s takto
uplatněnými námitkami ţalobce povinností
správních orgánů přezkoumatelným způsobem
vyloţit, zda předmětná stavba je souladná
s obecnými technickými poţadavky na výstavbu a
technickými poţadavky na stavby, a to zejména
s těmi, jejichţ porušení ţalobce namítal. KS v této
souvislosti uvedl, ţe závaznost norem vyplývá
z ust. § 3 písm. p) vyhl. OTP, podle něhoţ pro
účely této vyhlášky se rozumí normovou hodnotou
konkrétní technický poţadavek obsaţený
v příslušné české technické normě ČSN, jehoţ
dodrţení povaţuje konkrétní ustanovení za
splnění jím stanovených poţadavků. Z toho plyne,
ţe uvedeným odkazem se pak stává předmětná
ČSN závaznou, bez zavazujícího odkazu je
technická norma pouhým kvalifikovaným
doporučením (nikoliv příkazem) přičemţ její
pouţívání je bez odkazu nezávazné a dobrovolné.
Na správních orgánech bylo v daném případě
vylíčit konkrétním a přezkoumatelným způsobem
v odůvodnění napadených rozhodnutí, zda a
jakým způsobem bylo či nebylo porušeno
ustanovení vyhl. OTP. Prokázání těchto
skutečností je povinností stavebníka, ovšem
povinností správních úřadů rozhodujících v dané
věci bylo přezkoumatelným způsobem vylíčit, zda
k naplnění zákonných poţadavků skutečně došlo,
jaký byl zjištěn skutečný stav věci a jakým
způsobem, zda odpovídá či neodpovídá
poţadavkům ust. § 88 odst. 1 písm. b) stavebního
zákona. Konstatování, ţe stavební prokázal, ţe
stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména
s ÚPD, cíli a záměry územního plánování,
obecnými technickými poţadavky na výstavbu,
technickými poţadavky na stavby a zájmy
chráněnými zvláštními předpisy je pouhou citací
části zákona a svým charakterem závěrem
správní úvahy a nikoli úvahou samotnou. Před
konstatováním splnění těchto poţadavků je nutno
si předem vyjasnit, co se jimi rozumí a na základě
57
jakých konkrétních skutečností tyto poţadavky
byly splněny. Povinností správních orgánů bylo
se s námitkami vypořádat přezkoumatelným
způsobem nikoliv v obecné rovině. Uvedené vady
způsobují nepřezkoumatelnost napadených
správních rozhodnutí pro nedostatek skutkových
důvodů a proto soud rozhodnutí KUZK zrušil a
věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 30 Ca
308/2007-34 ze dne 27. 10. 2009 týkající se
povinností správního orgánu projednat
námitku žalobce z oblasti působnosti
silničního správního orgánu s tímto dotčeným
orgánem státní správy a rozhodnout
v součinnosti s ním
Stavební úřad rozhodl o umístění stavby
rodinného domu. Ţalobce se proti rozhodnutí
odvolal, odvolací správní orgán odvolání zamítl.
Ţalobce se následně obrátil na KS přičemţ mimo
jiné namítal, ţe stavební úřad postupoval
v rozporu s ust. § 37 odst. 2 starého SZ, kdyţ
řádně nezkoumal, zda stavba RD bude připojena
na kapacitně vyhovující pozemní komunikaci.
V daném případě byl přístup ke stavebnímu
pozemku zajištěn přes pozemek ţalobce, kdy
stavebníci byli na základě dohody o zřízení
věcného břemene oprávněni uţívat pozemek
ţalobce v rozsahu geometrického plánu, který
tvořil součást kupní smlouvy. Ţalobce namítal, ţe
po jeho pozemku nevede ţádná veřejně přístupná
komunikace a ţe se ţalovaný ţádným způsobem
nevypořádal s jeho tvrzením, ţe stavebníci jsou
oprávněni uţívat jeho pozemek pouze v rozsahu
geometrického plánu. Ţalovaný k této námitce
uvedl, ţe se smlouvou o zřízení věcného břemene
zabýval a v odůvodnění rozhodnutí konstatoval,
ţe pro stavební úřad bylo rozhodné stanovisko
věcně příslušného silničního správního úřadu a ţe
rozhodl na základě jeho vyjádření. KS shledal
ţalobu důvodnou. Z rozsudku vyplývá, ţe soud
z obsahu správního spisu zjistil, ţe příslušný
silniční správní úřad vydal stanovisko, v němţ
uvedl, ţe pozemní komunikaci vybudovanou na
pozemku ţalobce lze povaţovat za veřejně
přístupnou účelovou komunikaci. Ţalobce uplatnil
v územním řízení připomínky, ţe s dřívějším
vlastníkem předmětných pozemků uzavřel kupní
smlouvu a dohodu o zřízení věcného břemene,
přičemţ smlouva zřizuje věcné břemeno
spočívající v právu chůze a jízdy podle vyznačení
v geometrickém plánu a řeší přístup
k předmětným pozemkům. Trval na tom, aby
dohoda byla v územním řízení respektována a
přístup k RD byl řešen v rozsahu dohodnutého
věcného břemene. Nesouhlasil s tím, aby
přístupová cesta vedla jinudy, neţ je vyznačeno
v geometrickém plánu. KS k věci uvedl, ţe k OTP
patří i připojení stavby na pozemní komunikaci,
přičemţ za tuto se povaţuje dopravní cesta
určená k uţití silničními a jinými vozidly a chodci,
včetně pevných zařízení nutných pro zajištění
tohoto uţití a jeho bezpečnosti. Podle ust. § 40