Nový stavební zákon

stavebním záměru (pokud nedošlo k
osobnímu jednání) musí být zaslána těmto
osobám „doporučeně na dodejku“, tedy
nikoliv pouze „doporučeně“. V informaci o
stavebním záměru je třeba stavební záměr
popsat slovy a připojit k ní „klíčové výkresy“
(situace, půdorysy, řezy, pohledy).
Stavební úřad rozhodnutím dle ust. § 107 odst. 1
stavebního zákona zakázal provedení staveb
ohlášených ţalobci s tím, ţe nesplnili povinnost
stanovenou ust. § 104 odst. 1 stavebního zákona,
tedy nedoloţili, ţe o svém záměru prokazatelně
informovali všechny vlastníky sousedních
pozemků, konkrétně vlastníka sousedního
pozemku Aleny K. Stavební úřad uvedl, ţe mu
byla předloţena neotevřená obálka s dopisem
adresovaným do vlastních rukou (doporučeně
s dodejkou) paní Aleně K., která byla vrácena jak
o nevyzvednutá. Stavební úřad uved, ţe je mu z
úřední činnosti známo, ţe paní Alena K. se na
doručovací adrese nezdrţuje a také
v písemnostech zaslaných stavebnímu úřadu paní
Alena K. popírá, ţe by s konkrétním stavebním
záměrem ţalobců byla řádně seznámena, neboť jí
neposkytly dokumentaci vztahující se
k ohlašovaným stavbám. Stavební úřad dále
konstatoval rozpor s obecnými technickými
poţadavky na výstavbu, neboť projektová
dokumentace neobsahovala údaje, dle kterých
poţárně nebezpečný prostor nepřesahuje hranici
stavebního pozemku. Odvolání ţalobců bylo
zamítnuto. V ţalobě proti rozhodnutí odvolacího
správního orgánu ţalobci namítali nesprávní
postup stavebního úřadu, který bez toho, aby
ţalobce vyzval k odstranění vad podání, bez
dalšího provedení ohlášené stavby zakázal.
Krajský soud ţalobu zamítl. Podle ust. § 105 odst.
4 stavebního zákona podání, které nemá
náleţitosti podle odst. 1 a 2, není ohlášením podle
tohoto zákona a stavební úřad je usnesením
odloţí. Usnesení o odloţení podání zašle
stavebníkovi do 15 dnů ode dne učinění podání
spolu s poučením o správném postupu při
ohlašování staveb a o tom, ţe se stavbou nelze
započít. Sodu dále uvedl, ţe jakkoliv ust. § 105
odst.1 aţ 3 stavebního zákona nehovoří výslovně
téţ o dokladu o informování vlastníků sousedních
nemovitostí, stanoví prováděcí vyhláška č.
256/2006 Sb., přílohy připojované k ohlášení a
tudíţ je nutno chybějící doklad o informování
vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich
povaţovat za vadu podání ve smyslu ust. § 105
odst. 4 stavebního zákona. Účelem této právní
úpravy je ochránit práva osob, které mohou být
realizací ohlašované stavby dotčeny. Aby tato
ochrana byla reálná, je třeba, aby byly se
stavebním záměrem tyto osoby prokazatelně
seznámeny (zaslání doporučeně na dodejku). Je
navíc zřejmé, ţe k dosaţení cíle sledovaného
právní úpravou je třeba zaslat písemnost
obsahující minimálně popis stavebního záměru a
jako racionální se dle soudu jeví poţadavek
připojit „klíčové výkresy“(situace, půdorysy, řezy,
pohledy). Za situace, kdy ohlášení vykazovalo
vady, nebyl k němu připojen doklad o
prokazatelném informování vlastníků sousedních
nemovitostí, měl stavební úřad dle ust. § 150
odst. 4 stavebního zákona ohlášení bez dalšího
usnesením odloţit a ţalobcům usnesení do 15
dnů zaslat společně s poučením o správném
postupu při ohlašování staveb a o tom, ţe se
stavbou nelze započít. Stavební úřad tak však
neučinil a postupoval podle sut. § 107 odst. 1
stavebního zákona, tzn. rozhodnutím, které bylo
prvním úkonem v řízení, provedení ohlášené
stavby zakázal pro rozpor ohlášeného záměru
s obecnými technickými poţadavky na výstavbu.
Ţalobci vadnost tohoto postupu nenamítali a navíc
je stavební úřad na jejich subjektivních právech
nijak nezkrátil, a proto se soud touto vadou dále
nezabýval. Soud konstatoval, ţe provedení
ohlášené stavby bylo zakázáno v souladu s ust. §
107 odst. 1 stavebního zákona, neboť ohlášená
stavby byla v rozporu s obecnými poţadavky na
výstavbu. Pokud se týká tvrzení ţalobců o
údajném porušení poučovací povinnosti
stavebním úřadem, uvedl soud, ţe stavební
zákona pro poučení ve formě a rozsahu
poţadovaném ţalobci neposkytuje při ohlašování
staveb prostor. Ohlásí-li stavebník stavbu,
stavební úřad přezkoumá, zda podání má
náleţitosti podle ust. § 105 odst. 1aţ 3 stavebního
zákona. Pokud je nemá, bez dalšího je
usnesením odloţí.
25.) Rozsudek NSS ze dne 05. 11. 2008, čj. 1
As 59/2008-77 (Sbírka rozhodnutí NSS č. 1946,
11/2009) Ochrana přírody a krajiny: zásahy do
krajinného rázu
Řízení před soudem: znalecký posudek
k § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.
k § 127 občanského zákoníku
Znalecký posudek (§ 127 o. s. ř.) je určen
toliko ke zkoumání otázek skutkových. Znalec
proto nemůže hodnotit, zda by určité stavební
úpravy mohly snížit nebo změnit krajinný ráz
(§ 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny), neboť tato otázka je otázkou
právní.
Správa chráněné krajinné oblasti Jizerské hory
neudělila ţalobci souhlas s dodatečným
povolením stavby – rekonstrukce penzionu, neboť
část stavebního řešení byla v rozporu s krajinným
rázem. Odvolání bylo zamítnuto a toto rozhodnutí
bylo napadeno ţalobou, ve které ţalobce navrhl
důkaz znaleckým posudkem, který měl posoudit,
zda stavba mění nebo nemění krajinný ráz.
Městský soud v Praze ţalobu zamítl. Dospěl
k závěru, ţe v dané věci nešlo o konstrukční
řešení stavby, ale o to, zda prováděné změny
sniţují či mění krajinný ráz. Soud proto neprovedl
navrţený důkaz znaleckým posudkem, neboť
tento posudek by hodnotil právní pojem „krajinný
ráz“, coţ je nepřípustné, protoţe znalecký
52