Nový stavební zákon

Stavebník společnost Hornbach se při stavbě
obchodního centra odchýlila od stavebního
povolení a to zakrytím venkovní manipulační a
distribuční plochy. Tato změna proti původní
dokumentaci byla dodatečně povolena. Odvolání
ţalobce bylo jako nepřípustné zamítnuto, neboť
dle ţalovaného nebyl a nemohl být účastníkem
řízení. Krajský soud rozhodnutí ţalovaného
krajského úřadu zrušil a vrátil k novému řízení.
Vytkl, ţe se ţalovaný řádně nevypořádal s
tvrzením ţalobce, ţe můţe být změnou stavby
dotčen na svém právu. Pokud namítal, ţe dojde
k zastínění výhledu z jeho nemovitosti na
historické centrum, jedná se o námitku
v působnosti stavebního úřadu a můţe o ní
rozhodnout. Ţalovaný pouze konstatoval, ţe se
jedná o občanskoprávní námitku a odkázal
ţalobce na soud. K námitce týkající se nárůstu
hluku ţalovaný uvedl, ţe zasaţení hlukem bylo
řešeno v územním řízení, avšak v projektové
dokumentaci předloţené v územním řízení nebylo
zastřešení manipulační plochy. Ţalovaný
v kasační stíţnosti uvedl, ţe nepochybil, pokud
mezi účastníky řízení nezahrnul ţalobce. Hlučnost
z manipulační a distribuční plochy nemůţe být
vyšší, pouze stejná nebo niţší právě v důsledku
zakrytí plochy přístřeškem. K námitce omezení
výhledu konstatoval, ţe výhledu na historické
centrum města by mohla bránit budova
Hornbachu, ale předmětná venkovní plocha se
nachází bokem. NSS kasační stíţnost zamítl a
shrnul, ţe podstatou napadeného rozhodnutí je
posouzení, zda byl ţalobce účastníkem řízení o
dodatečné povolení stavby. Stavební zákon
neurčuje okruh účastníků řízení o dodatečné
povolení stavby a proto je podpůrně pouţívána
definice účastníků řízení dle § 27 správního řádu
z roku 2004, který je postaven na materiálním
pojetí účastenství. Odvolání můţe podat účastník,
čímţ se rozumí i osoba, s kterou správní orgán
jako s účastníkem nejednal, ale z materiálního
hlediska splňuje podmínky účastenství.
Účastenství ţalobce bude posuzováno dle § 27
odst. 2 správního řádu, které je zaloţeno na
moţnosti přímého dotčení na právech či
povinnostech v důsledku vydaného rozhodnutí.
V řízeních dle stavebního zákona je nezbytné,
aby účastník ve svých námitkách uvedl jednak
skutečnosti, na jejichţ základě se domáhá
účastenství v řízení, jednak samotné důvody
podání námitek. Stavební úřad je povinen
vyhodnotit skutečnosti obsaţené v námitkách
účastníka z toho pohledu, zda zakládají postavení
osoby coby účastníka řízení. Teprve je-li tato
podmínka splněna, je ve druhé fázi povinen
námitky projednat a rozhodnout o nich.
Podmínkou účastenství v řízení pak nemůţe být
vyhovění věcným námitkám uplatněným
účastníkem. Pro úspěšnost námitky vztahující se
účastenství v řízení postačí potence dotčení
práva, kdeţto pro úspěšnost věcné námitky je
rozhodující reálnost zásahu do práv účastníka.
Stavební úřad je oprávněn učinit si úsudek o
otázce výhledu na panorama města, zároveň je
tato námitka způsobilá zaloţit účastenství ţalobce
v řízení o dodatečném povolení stavby.
V projednávaném případě se ţalovaný námitkou
hluku z dopravy nezabýval, neboť byla
předmětem územního řízení. Nijak však
nevyhodnotil, zda ţalobce můţe být dotčen na
svých právech hlukem z dopravy souvisejícím
s dodatečně povolovanou stavbou. I kdyby
ţalovaný k námitce nakonec nepřihlíţel, nemůţe
toto vést k odepření účastenství ţalobci.
Účastenství obstojí samo o sobě, bez toho, aby
následně muselo vést k příznivému rozhodnutí
pro účastníka. Také tvrzení ţalovaného, ţe
námitka byla řešena v územním řízení, nemělo
oporu ve spise, neboť součástí dokumentace pro
územní řízení nebylo zastřešení manipulační a
distribuční plochy.
24.) Rozsudek Krajského soudu v Hradci
Králové, pobočky Pardubice, ze dne 16. 6.
2009, č. j. 52 Ca 15/2009-40 (Sbírka rozhodnutí
NSS č. 1919, 10/2009)
Stavební řízení: ohlášení jednoduché stavby
k § 21, § 104 odst. 1 a § 107 odst. 1 zákona č.
183/2006 Sb.
k § 3 vyhl. č. 526/2006 Sb.
I. Jednoduché stavby uvedené v § 104 odst. 2
písm. a) až d) stavebního zákona z roku 2006,
posuzuje stavební úřad z hlediska jejich
souladu s územně plánovací dokumentací ex
officio. Proto skutečnost, že stavebník před
ohlášením jednoduché stavby (§ 104 odst. 1
citovaného zákona) nepožádal o poskytnutí
územně plánovací informace (§ 21 citovaného
zákona), není důvodem pro vydání rozhodnutí
o zákazu provedení ohlášené stavby ve
smyslu § 107 odst. 1 citovaného zákona.
II. Pokud podání obsahující ohlášení
jednoduché stavby nemá náležitosti podle §
105 odst. 1 až 3 stavebního zákona z roku 2006
a § 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb., není ohlášením
podle tohoto zákona a stavební úřad jej
usnesením bez dalšího odloží, přičemž spolu s
usnesením o odložení věci je povinen zaslat
stavebníkovi poučení o správném postupu při
ohlašování staveb (§ 105 odst. 4 citovaného
zákona). Stavební úřad není povinen před
vydáním tohoto usnesení poučovat stavebníka
o správném postupu při ohlašování staveb a
vyzývat jej k odstranění vad podání.
III. Vadou podání obsahujícího ohlášení
jednoduché stavby uvedené v § 104 odst. 2
písm. a) až d) stavebního zákona z roku 2006,
pro kterou jej stavební úřad usnesením
vydaným podle § 105 odst. 4 citovaného
zákona odloží, je i chybějící doklad o
prokazatelném informování vlastníků
sousedních pozemků a staveb na nich (§ 104
odst. 1 věta druhá citovaného zákona a § 3
vyhlášky č. 526/2006 Sb.). Informace o
51