Nový stavební zákon

stanovených v ust. § 96 a ust. § 90 SZ), sloučit
vydání územního souhlasu se souhlasem
k provedení ohlášené stavby. Stavebním
zákonem je stanoven přiměřený postup dle
ustanovení § 105 aţ § 107. Stavebník vyplní oba
formuláře, předloţí stanovené podklady a přílohy
(ty, co se budou opakovat stačí pouze 1x), lhůty
dle § 105 aţ 107 SZ. Stavební souhlas musí být
vţdy písemný. Doručení do vlastních rukou. Tento
postup je na rozdíl od územně plánovací
informace optimální z hlediska prokazatelného
seznámení osob se záměrem (ohlášením). Je
potřeba, aby stavební úřad sledoval a dodrţoval
lhůty k vyřízení, byť pro územní souhlas neplatí
souhlas mlčky. Ale tak předejít moţným
problémům a stíţnostem.
§ 81
Dle ust. § 2 odst. 5 SZ je zateplení budovy
stavební úpravou dokončené stavby. Je nutno
postupovat podle ust. § 81 SZ a vydat
rozhodnutí ?
Ust. § 81 odst. 3 písm. a) SZ stanoví, ţe stavební
úpravy nevyţadují rozhodnutí o změně stavby a
změně vlivu stavby na vyuţití území ani územní
souhlas. Pro zateplení budovy tedy není třeba
vydávat rozhodnutí podle ust. § 81 stavebního
zákona.
To však neznamená, ţe lze provádět vnější
zateplení stavby umístěné na hranici pozemku,
bez získání práv k sousednímu pozemku
potřebných k provedení stavebního záměru.
§ 82
Pokud bude stavební úřad ověřovat
geometrický plán na dělení pozemku, musí mít
k tomu žádost podanou všemi vlastníky všech
dotčených pozemků? (Co ŘSD ?)
Při dělení pozemků, pokud stavební úřad přistoupí
k moţnosti, ţe nebude vydávat územní
rozhodnutí, z důvodu, ţe podmínky pro dělení
pozemků není důvodné stanovit, nemusí být
ţádost podána všemi vlastníky pozemků. Ve
zmíněném případě ŘSD se zřejmě bude jednat o
dělení pozemků, kde jiţ bylo rozhodnuto jiným
územním rozhodnutím např. rozhodnutím o
umístění stavby a rozhodnutí o dělení pozemků
se nevydává dle ust. § 82 odst. 3 právě z tohoto
důvodu.
§ 85
Připojuje se k oznámení o záměru v území
k vydání územního souhlasu vyjádření
příslušné obce vždy, nebo jen tehdy, pokud je
obec osobou dle ust. § 85 odst. 2 písm. a) a b)
SZ?
Z ustanovení § 96 SZ vyplývá, ţe je třeba
souhlasu obce jen tehdy, pokud je osobou dle ust.
§ 85 odst. 2 písm. a) a b) SZ. Dle formuláře
přílohy č. 9 vyhl. 503/2006 Sb., část B. bod. 9
přílohou oznámení záměru je vyjádření účastníků
4
řízení včetně obce, pokud byla získána před
zahájením řízení, příp. sdělení, ţe byli vyrozuměni
o podání oznámení.
§ 86
Dle ust. § 86 odst. 2 písm. b) SZ se k žádosti o
vydání územního rozhodnutí připojí mimo jiné
závazná stanoviska DO, pokud byla obstarána
před zahájením řízení – a co když nebyla –
není třeba, aby je stavebník doložil? Zajistí si
je SÚ sám? Kdo je vlastník veřejné dopravní
infrastruktury?
Stavebník tato závazná stanoviska v případě, ţe
se jedná o správní úřad, který je současně
dotčeným orgánem a stavebním úřadem jiţ
nedokládá, postupuje se dle ust. § 4 odst. 6 SZ. I
pro DO platí zásada koncentrace řízení, tzn., ţe
závazná stanoviska musí být uplatněna nejpozději
při veřejném ústním jednání, jinak se k nim
nepřihlíţí (§ 89 odst. 1 SZ). Pokud se jedná o
závazné stanovisko DO bez něhoţ nelze ÚR
vydat, jedná se o překáţku, která je důvodem
k výzvě k doplnění ţádosti s upozorněním na
důsledky v případě nedoplnění ve stanovené lhůtě
a případném přerušení řízení.
Vlastníkem veřejné dopravní infrastruktury můţe
být ČR, kraj, obec a právnická nebo fyzická osoba
(§ 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích). Tento údaj lze zjistit z katastru
nemovitostí.
Ust. § 86 odst. 2 písm. b) v návaznosti na § 4
odst. 6 SZ
Jaký bude praktický postup při podání žádosti
bez koordinovaného stanoviska, stanovisko
opatřuje stavební úřad – běží správní lhůta,
můžeme přerušit a pokud ano na základě
čeho? (běží lhůta pro vydání rozhodnutí, ale
vydání koordinovaného stanoviska může trvat
několik týdnů)
Podáním ţádosti je zahájeno územní řízení. Dle
ust. § 86 odst. 2 písm. b) SZ ţadatel nemusí
doloţit koordinované závazné stanovisko, pokud
toto vydává správní úřad, který je příslušný vydat
územní rozhodnutí. To je zejména obec
s rozšířenou působností. Je to sice určité
zjednodušení pro ţadatele, ale zvýšení nároku na
správní úřad a to jak administrativních úkonů, tak i
ve faktické délce vyřízení věci. Vydání
koordinovaného závazného stanoviska pokud se
stavebník sám neobrátil na příslušný útvar
správního orgánu, musí iniciovat stavební úřad.
Koordinované závazné stanovisko se vydává na
základě podkladů, které stavebník připojí
k ţádosti o územní rozhodnutí, zejména
projektové dokumentace k územnímu řízení.
Stavební úřad v takovém případě řízení
usnesením vydaným dle ust. § 149 odst. 2 SŘ
přeruší do doby vydání koordinovaného
závazného stanoviska. (Ust. § 149 odst. 2 SŘ
obsahuje ve smyslu ust. § 64 odst. 1 písm. e) SŘ
další důvod pro přerušení správního řízení). Po