Nový stavební zákon

neboť stavební povolení pozbývá platnosti při
nezahájení stavby do 2 let ode dne jeho právní
moci. V takovém případě však stavebníkovi můţe
být uloţena sankce za provádění stavby v rozporu
se stavebním povolením. K provádění stavby
v rozporu se stavebním povolením dochází
uskutečňováním činností, které nejsou v souladu
s projektovou dokumentací ověřenou ve
stavebním řízení či podmínkami stavebního
povolení. Jednou z těchto podmínek je i
dokončení stavby ve stanovené lhůtě, a pokud
stavebník tuto podmínku nesplní, znamená toto
opomenutí provádění stavby v rozporu se
stavebním povolením.
5) Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne
27. 4. 2007, čj. 57 Ca 15/2006-38(Sbírka
rozhodnutí NSS č. 1299, 9/2008)
Územní řízení: odepření účastenství k § 34
odst. 1 SZ z roku 1976 (nyní srov. § 85 odst. 2
SZ z roku 2006)
Jestliže někdo tvrdí, že s ním má být v řízení
podle § 34 odst. 1 stavebního zákona z roku
1976 jednáno jako s účastníkem řízení, musí
především specifikovat své právo
potencionálně zasažené rozhodnutím a
chráněné právními předpisy a své tvrzení opřít
o konkrétní skutkové důvody.
Nepřiznání účastenství takové osobě
předpokládá, že se správní orgán bude
zabývat každým dílčím důvodem, o který
osoba domáhající se účastenství své tvrzení
opírá, a že kvalifikovaným způsobem vyvrátí
opodstatněnost každého jednotlivého důvodu,
a tím správnost celého tvrzení.
Městský úřad v Klatovech obdrţel návrh na
vydání územního rozhodnutí pro terénní úpravy
spočívající v oddělení stávající vodní plochy od
rybníka. Ţalobkyně je vlastníkem nemovitosti,
které sousedí s pozemky,které mají být místem
terénních úprav a nebyl stavebním úřadem
zahrnuta do okruhu účastníků řízení. Poté, co se
ţalobkyně podáním domáhala účastenství
v probíhajícím územním řízení SÚ rozhodl, ţe na
podkladě zjištěných skutečností není účastníkem
řízení.
Po zamítnutí odvolání krajským úřadem napadla
ţalobkyně rozhodnutí KÚ ţalobou, jejímţ
stěţejním ţalobním bodem je tvrzení ţalobkyně,
ţe jí ţalovaný v řízení odepřel účastenství bez
náleţité opory v důkazech, kdyţ rozhodnutí je
postaveno na jediném podkladu, kterým je
hydrogeologické posouzení území. Ten nedává
odpověď na otázku, zda není rodinný dům
ţalobkyně ohroţen vzdutím hladiny spodní vody
v důsledku sníţení retenční kapacity rybníka.
Pokud to ţalovaný uvádí v odůvodnění svého
rozhodnutí, jedná se pouze o jeho vlastní závěr,
který nemá oporu v odborném posudku. Správní
orgány tedy nevycházely z takových podkladů,
aby jejich nalézací řízení vedlo k objektivnímu
zjištění právně významných skutečností. Krajský
soud jí dal za pravdu.
6) Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne
30. 5. 2007, čj. 5 Ca 126/2006-28 (Sbírka
rozhodnutí NSS č. 1300, 9/2007)
Právo na informace: přístup k informacím
obsaženým v územně plánovací dokumentaci
k § 133 SZ z roku 1976 a § 2 odst. 3 zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Od práva náleţejícího vybrané skupině osob ve
smyslu § 133 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního
zákona, je třeba odlišit obecné právo vyplývající
ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, tj. obecné právo na informace, které
přísluší všem a podléhá omezením stanoveným
pouze a jedině zákonem. Ustanovení § 133
stavebního zákona, podmiňující moţnost přístupu
k informacím obsaţeným v územně plánovací
dokumentaci a dokumentaci staveb tím, ţe
ţadatel o informaci správnímu orgánu prokáţe
odůvodněnost svého poţadavku, nebylo moţné
chápat tak, ţe omezuje moţnosti obecného
poskytování informací podle zákona o svobodném
přístupu k informacím. Podle § 133 stavebního
zákona byly chráněny pouze některé druhy
informací, a to
z důvodu ochrany zájmů tam uvedených.
7) Usnesení zvláštního senátu zřízeného podle
zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování
některých kompetenčních sporů, ze dne 8. 6.
2007, čj. Konf 4/2007-6
(Sbírka rozhodnutí NSS č. 1312, 9/2007)
Kompetenční spory: věcná příslušnost soudů
k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o
vyvlastnění po 1. 1. 2007 k § 244 a násl.
občanského soudního řádu, k zákonu č.
184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení
vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
(zákon o vyvlastnění)
Počínaje účinností zákona o vyvlastnění
(zákon č. 184/2006 Sb.), tj. ode dne 1. ledna
2007, zanikla příslušnost správních soudů k
přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění
ve správním soudnictví. K řízení jsou
příslušné soudy v občanském soudním řízení,
a to soudy krajské, které přitom procesně
postupují podle části páté občanského
soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.). To, že
vyvlastňovací správní akt byl vydán před
rozhodným datem, na tom nic nemění, protože
zákon o vyvlastnění tuto otázku v
přechodných ustanoveních nijak odchylně
neřešil; proto se od rozhodného data užije v
plném rozsahu nová právní úprava.
39