Nový stavební zákon

§ 21
Při poskytování ÚPI podle § 21 odst. 1 písm. d)
SZ je zřejmá vazba na § 104 odst. 1 SZ, u § 21
odst. 1 písm. b), c) v návaznosti na územní
rozhodnutí a územní souhlas: z Části třetí,
Hlava III, Dílu 4 a 5 zákona není tato vazba
zřejmá. Má se tedy za to, že stavebník je
povinen si vyžádat ÚPI vždy?
Stavebník není povinen si vţdy vyţádat ÚPI dle §
21 odst. 1 písm. b) c) SZ. Je jeho právem
vyplývajícím z ust. § 139 SŘ poţádat o
předběţnou informaci k moţnosti vydání
územního rozhodnutí a územního souhlasu, nikoli
povinností. ÚPI je především předběţnou
informací, která však v určitých případech můţe
nahradit jiné nástroje územního plánování
(územní souhlas, územní rozhodnutí) a to pro
stavby uvedené v ust. § 104 odst. 2 písm. a) – d)
stavebního zákona. V případě všech
ohlašovaných staveb uvedených v ust. § 104
odst. 2 SZ můţe stavebník poţádat o ÚR nebo
oznámit záměr dle ust. § 96 SZ (územní souhlas).
§ 76
Dle ust. § 76 odst. 2 SZ si každý, kdo navrhuje
vydání územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu může vyžádat ÚPI, nejsou-li mu
podmínky využití v území a vydání ÚR nebo
územního souhlasu známy. Nahradí taková
ÚPI územní rozhodnutí nebo územní souhlas?
V tomto případě je ÚPI vydávána dle ust. § 21
odst. 1 písm. b), c) SZ jako předběţná informace
dle § 139 SŘ; nemůţe jí být nahrazeno územní
rozhodnutí ani územní souhlas. ÚPI můţe
nahradit územní rozhodnutí nebo územní souhlas
jen v zákonem stanoveném případě, a to pouze v
případě ÚPI vydané dle ust. § 21 odst. 1 písm. d)
a pouze v případě SZ pro stavby uvedené § 104
odst. 2 písm. a-d) SZ za splnění podmínek
uvedených v ust. § 104 odst. 1 SZ.
§ 78
Spojené územní řízení (ÚŘ) a stavební řízení
(SŘ). Pokud spojíme územní a stavební řízení,
nutno doručovat veřejnou vyhláškou nebo
individuálně? Jakým způsobem podávat
žádost (podávat dvě, resp. tři – žádosti?), jaký
je okruh účastníků řízení?
V daném případě je třeba vycházet především
z ust. § 78 odst. 1 SZ. Stavební úřad můţe podle
správního řádu spojit územní a stavební řízení,
jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména
je-li schválen územní plán nebo regulační plán,
tzn., ţe na rozdíl od starého SZ můţe spojit tato
řízení u všech druhů staveb vyţadujících územní
řízení, územní rozhodnutí a stavební povolení. Je
na uváţení SÚ zda řízení spojí či nikoliv, zákonem
není stanovena povinnost spojit řízení. Společné
řízení (ust. § 140 SŔ) znamená, ţe správní orgán,
tedy i stavební úřad můţe na poţádání účastníka
nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení,
k nimţ je příslušný, pokud se týkají téhoţ
předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí
2
nebo se týkají týchţ účastníků, nebrání-li tomu
povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo
oprávněných zájmů účastníků. Toto ustanovení je
jedním z projevů zdůrazněné zásady rychlosti a
hospodárnosti řízení. Stavební úřad o spojení
řízení rozhoduje jak na ţádost účastníka, tak
z úřední povinnosti. SŘ ukládá správnímu úřadu
spojit řízení vţdy tam, kde není dáno omezení
stanovené zákonem a kdy je to z daného hlediska
účelné a hospodárné. Usnesení o spojení řízení a
to ať jiţ na ţádost nebo z moci úřední se dle ust.
§ 140 odst. 3 SŘ pouze poznamená do spisu. Dle
76 odst. 3 SŘ se o unesení, které se pouze
poznamená do spisu, účastníci vhodným
způsobem vyrozumí (vyrozumění lze spojit např.
s oznámením o zahájení řízení) – usnesení
nabývá právní moci poznamenáním do spisu.
K ţádosti účastníka o spojení řízení, kterou lze
podat i po zahájení řízení buď písemně, nebo
ústně do protokolu, rozhodne správní orgán jak
v kladném, tak v záporném případě usnesením
poznamenaným do spisu. V případě, ţe stavebník
podá současně ţádost o umístění stavby i
stavební povolení bez ţádosti o spojení řízení lze
z těchto současných podání dovodit, ţe je jeho
zájmem, aby věc byla projednána současně a
tudíţ po zváţení okolností nebude zřejmě
v rozporu se zákonem, kdyţ SÚ spojí řízení
z moci úřední. Ostatně, o spojení řízení se
stavebník před provedením řízení, jak jiţ výše
uvedeno, dozví.
Formulář na spojené ÚŘ a SŘ vyhláškou určen
není. Je moţné vyuţít ţádost, kterou si zpracuje
SÚ sám a která bude obsahovat vyhláškou
stanovené náleţitosti obou ţádostí nebo je moţné
podat ţádost o ÚR, ţádost o SP a ţádost o
spojení řízení. S přihlédnutím k základním
zásadám stavebně správního řízení (ust. § 4 odst
1 SZ a ust. § 6 odst. 2 SŘ) v případě, ţe
stavebník ţádost o spojení řízení nepodá, lze jeho
záměr dovodit z jeho součastně podaných
ţádostí. Řízení lze spojit i z moci úřední. Výzva
k doplnění podání o ţádosti o spojení řízení by
byla nadbytečná.
Dle ust. § 140 odst. 5 SŘ se o společném řízení
zakládá jeden spis.
Při spojeném ÚŘ a SŘ zůstává povinné veřejné
ústní jednání, jehoţ konání je nutno oznámit
nejméně 15 dnů předem (zde se uplatní přísnější
reţim z hlediska ochrany práv účastníků řízení –
obdoba jako ve starém SZ). Doručení oznámení o
zahájení řízení pokud stavební úřad zvolí
sjednocený způsob doručování účastníkům řízení
do vlastních rukou se rovněţ řídí přísnějším
reţimem z hlediska ochrany práv účastníků řízení
- tj. reţimem uplatněným ve stavebním řízení, kdy
se doručuje všem účastníkům řízení do vlastních
rukou (pokud se nejedná o řízení s velkým
počtem účastníků – ust. § 144 SŘ), za
současného pouţití § 113 odst. 3 a 115 odst. 5 SZ
a současného respektování lhůt pro oznámení
zahájení územního řízení. Veřejnost má moţnost
se o konání ústního jednání dozvědět z informace