Nový stavební zákon

kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas
vlastníka stavby, které se dokumentace týká.
Právo nahlíţet do spisu trvá jak v průběhu
správního řízení na prvním i druhém stupni, tak i
v případě, kdy uţ je rozhodnutí ve věci v právní
moci a rovněţ i během řízení o případných
mimořádných opravných prostředcích.
O odepření práva nahlíţet do spisu, tedy i práva,
aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho
části vydává správní orgán usnesení, které
oznamuje pouze osobě, které toto právo odepřel.
Usnesení se vydává jako při odepření nahlédnutí
do spisu osobám podle § 38 odst. 1 (účastníci a
jejich zástupci), tak osobám dle § 38 odst. 2 (jiné
osoby).
V popsaném případě je nejprve nutno ţadatele o
kopie dokumentace stavby vyzvat k odstranění
případných nedostatků ţádosti dle ust. § 45 odst.
2 správního řádu – doloţení souhlasu dle ust. §
168 odst. 2 stavebního zákona a prokázání
právního zájmu či jiného váţného důvodu dle ust.
§ 28 odst. 2 správního řádu a současně jej poučit
o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě
(postupu dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního
řádu). V případě, ţe ţadatel nedostatky odstraní,
kopie dokumentace stavby buď poskytnout, nebo
usnesením její poskytnutí odepřít a odepření
řádně odůvodnit.
Co je myšleno pod pojmem „kopie
dokumentace stavby“ uváděným v §
168 odst. 2 SZ? Je to projekt i doklady,
nebo jen projektová dokumentace?
Správní orgán musí zjistit, o co přesně ţadatel o
nahlíţení do spisu, resp. o pořízení kopií ze spisu
ţádá, např. formou výzvy k odstranění nedostatku
ţádosti (výzva k upřesnění předmětu ţádosti).
Pokud ţadatel poţádá o pořízení kopie celé
dokumentace stavby, je odbor ÚP toho názoru, ţe
se jedná s ohledem na text ust. § 168 odst. 2
stavebního zákona: ….“ předloţí souhlas toho,
kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas
vlastníka stavby, které se dokumentace týká.“… o
tu dokumentaci stavby, která je výsledkem
duševní tvůrčí činnosti projektanta, i kdyţ souhlas
s poskytnutím dokumentace bude stavební úřad
vyţadovat od investora, stavebníka tj. osob, které
pro sebe nechali projektovou dokumentaci pořídit,
resp. vlastníka stavby, který sice projektovou
dokumentaci pořídit nenechal, ale současně
s nabytím stavby do vlastnictví se stal osobou,
která je oprávněna se stavbou v rozsahu právních
předpisů nakládat, tedy i s touto projektovou
dokumentací. Z uvedeného vyplývá, ţe ust. § 168
odst. 2 stavebního zákona se nevztahuje na
souhlasy účastníků řízení, vyjádření vlastníků sítí,
stanovisek dotčených orgánů a dalších dokladů
běţně vkládaných, resp. připojovaných do
dokumentace stavby.
26
Urbanistická studie jako nástroj
územního plánování po 1. 1. 2007
V souvislosti s nabytím účinnosti nového
stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.,) dne
1. 1. 2007 došlo mimo jiné i ke změně nástrojů
územního plánování. Urbanistickou studii jako
nástroj územního plánování, resp. územně
plánovací podklad nový stavební zákon nezná.
Dle ustanovení § 185 odst. 4 nového stavebního
zákona musí být urbanistické studie vyhodnoceny
z hlediska jejich aktuálnosti příslušným úřadem
územního plánování a tento úřad současně zajistí,
pokud jsou urbanistické studie nadále vyuţitelné,
vloţení dat do evidence územně plánovací
činnosti. Poté mohou být tyto studie dále
vyuţívány jako územní studie.
Územní studie dle ust. § 30 nového stavebního
zákona navrhuje, prověřuje a posuzuje moţná
řešení vybraných problémů, případně úprav nebo
rozvoj některých funkčních systémů v území,
například veřejné infrastruktury, územního
systému ekologické stability, které by mohly
významně ovlivňovat nebo podmiňovat vyuţití a
uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
Územní studie ověřuje moţnosti a podmínky
změn v území a slouţí jako podklad k pořizování
územně plánovací dokumentace, jejich změně a
pro rozhodování v území (ust. § 25 nového
stavebního zákona).
Z výše uvedeného vyplývá, ţe za předpokladu, ţe
předmětná urbanistická studie je prověřena
příslušným úřadem územního plánování z
hlediska její aktuálnosti a jsou o ní vloţena data
do evidence územně plánovací činnosti, stává se
podkladem mimo jiné i pro rozhodování v území.
Zákon tuto studii neupravuje jako závaznou, ale
její pouţití co by podkladu pro vydání územního
rozhodnutí je zcela zákonné a zdůvodnitelné.
Výjimky z územní studie zákonem upraveny
nejsou, neboť jak je výše uvedeno, jedná se o
podklad k pořizování územně plánovací
dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v
území.
Soulad záměru ţadatele v územním řízení s
vydanou územně plánovací dokumentací a s cíli a
úkoly územního plánování, zejména s
charakterem území, s poţadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území
posuzuje příslušný stavební úřad.
Dělení budov
Jakou formou má stavební úřad vydat souhlas
s dělením budovy podle nového stavebního
zákona?
Stavební zákon zvláštní formu rozhodnutí pro
dělení budov jako např. ÚR pro dělení pozemků
nemá. Dělení budovy je moţné stavebním
povolením, kterým bude po provedeném
stavebním řízení rozhodnuto o tom, ţe po pro
provedení stavebních prací dojde k rozdělení
stávající budovy. Připomínáme, ţe rozdělené
stavby musí splňovat poţadavky dané SZ a
dalšími právními předpisy.