Nový stavební zákon

Stanovisko k oplocení pastevních
areálů
Krajský úřad Zlínského kraje, odbor územního
plánování a stavebního řádu (dále jen „odbor ÚP“)
obdrţel ţádost o stanovisko k řešení výstavby
pevného oplocení pastevních areálů. Předmětné
oplocení je provedeno z dřevěných kůlů, které
jsou napevno zaberaněny do země a na něţ jsou
uchyceny čtyři ocelové dráty (tři s elektrickým
proudem). Dle názoru stavebního úřadu se jedná
o atypické řešení ohrazení pastevních areálů a
tudíţ byl odbor ÚP poţádán o stanovisko, zda
realizace uvedeného ohrazení vyţaduje ohlášení,
stavební povolení, popř. jiné opatření nebo
rozhodnutí stavebního úřadu. Závěrem ţádosti o
stanovisko bylo uvedeno, ţe předmětné ohrazení
bylo provedeno jiţ před účinností nového
stavebního zákona.
Odbor ÚP k výše uvedenému obecně uvedl, ţe
dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (dále jen
„stavební zákon“) se stavbou rozumí veškerá
stavební díla, která vznikají stavební nebo
montáţní technologií, bez zřetele na jejich
stavebně technické provedení, pouţité stavební
výrobky, materiály a konstrukce, na účel vyuţití a
dobu trvání. V pochybnostech, zda se jedná o
stavbu či zařízení, je určující stanovisko
stavebního úřadu. Pokud tedy vznikne
pochybnost, zda se určitá konstrukce, zařízení či
věc povaţuje za stavbu, je třeba vycházet ze
stanoviska příslušného stavebního úřadu. To se
týká i ohrazení zemědělské půdy uţívané pro
pastevní odchov hospodářských zvířat. Uvedená
ohrazení tvoří zábranu proti úniku zvířat z jim
vymezeného prostoru, většinou jsou na
pozemcích zřizována jen na období pastvy a
svým účelem plní funkci oplocení. Obvyklé
provedení takového ohradníku je tvořeno
dřevěnými kůly zapuštěnými (zatlučenými) do
země, mezi nimi je např. nataţeno elektrické
vedení nebo je k nim horizontálně upevněna
dřevěná tyčovina a celková výška nad terénem
nepřesahuje cca 1 m. Pokud by stavební úřad
takový ohradník s ohledem na jeho provedení
povaţoval v konkrétním případě za stavbu,
jednalo by se o oplocení, které dle stavebního
zákona vyţaduje územní souhlas. Územní
souhlas je pak moţné vydat za splnění podmínek
uvedených v ust. § 96 stavebního zákona. Ve
většině případů bývá ale takové ohrazení
realizováno na zemědělských pozemcích mimo
zastavěné území nebo zastavitelnou plochu a
v těchto případech by nabyla naplněna podmínka
stanovená v ust. § 96 odst. 1 stavebního zákona a
na takovou stavbu oplocení by bylo nutno vydat
územní rozhodnutí.
V daném případě pak z údajů uvedených v
podané ţádosti vyplývá, ţe se jedná o ohrazení jiţ
realizované v uplynulém období za účinnosti
zákona č. 50/1976 Sb. Pokud by tedy SÚ
povaţoval předmětné ohrazení za stavbu, tato by
byla dle ust. § 139b odst. 8 zákona č. 50/1976
Sb., stavbou drobnou, která vyţadovala ohlášení
stavebnímu úřadu dle ust. § 55 odst. 2 zákona č.
50/1976 Sb. Jelikoţ byla realizována bez
takového ohlášení, bylo by nutné na tuto vést
řízení o odstranění stavby dle ust. § 129
stavebního zákona. Po změně ust. § 103 odst. 1
písm. d) stavebního zákona, oplocení nevyţaduje
ohlášení ani stavební povolení, ale vyţaduje
územní souhlas nebo územní rozhodnutí.
Rozhodnutí o tom, zda je předmětné ohrazení
stavbou či nikoli je tedy jak výše uvedeno plně
v kompetenci stavebního úřadu.
Sdělení dotazu na nutnost prokazovat
vlastnické právo v ÚR
Krajskému úřadu Zlínského kraje, odboru
územního plánování a stavebního řádu (dále jen
„odbor ÚP“) byla doručena ţádost o posouzení
správnosti názoru ŘSD, týkajícího se povinnosti
prokazování vlastnického nebo jiného práva
v územním řízení o umístění stavby silnice. Ve
svém podání ŘSD uvádí, ţe při přípravě staveb
silnic, které vyţadují územní rozhodnutí, vznikají
problémy se zajištěním souhlasů všech právních
subjektů dotčených danou stavbou. Dne 1.1.2007
vešla v platnost novela zákona č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, která umoţňuje m.j.
vyvlastnění pozemku pro stavbu silnice (ust. § 17
odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.) V návaznosti na
stavební zákon č. 183/2006 Sb., a zákon o
vyvlastnění č. 184/2006 Sb., pak ŘSD
předpokládá, ţe není nutné při podání ţádosti o
vydání územního rozhodnutí o umístění stavby
silnice předkládat souhlasy vlastníků pozemků
dotčených stavbou a územní rozhodnutí o
umístnění stavby silnice můţe být účastníkům
řízení doručeno veřejnou vyhláškou.
Odbor ÚP k výše uvedenému uvádí, ţe dle ust. §
86 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (dále jen
„stavební zákon“) je ţadatel o vydání územního
rozhodnutí o umístění stavby povinen k ţádosti
připojit doklady prokazující jeho vlastnické právo
nebo doklad o právu zaloţeném smlouvou provést
stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám.
Jestliţe ţadatel nemá vlastnické právo nebo
doklad o právu zaloţeném smlouvou provést
stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě,
předloţí souhlas jejich vlastníka anebo dohodu o
parcelaci; to neplatí, lze-li pozemek pro stavbu
vyvlastnit nebo vyměnit (ust. § 86 odst. 3
stavebního zákona).
Dle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.,
v platném znění, je moţné pro uskutečnění stavby
dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastnické
právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit
podle zvláštního právního předpisu, tj. zákona č.
184/2006 Sb., o vyvlastnění. Právo odpovídající
věcnému břemenu je právem, které podle
zvláštního právního předpisu (ust. § 110 odst. 2
stavebního zákona) opravňuje stavebníka ke
zřízení poţadované stavby na dotčeném
pozemku.
24