Výběr stanovisek a metodických pomůcek Ministerstva pro místní rozvoj a stanoviska odboru ÚP 23
Stanovisko k oplocení pastevních areálů Krajský úřad Zlínského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „odbor ÚP“) obdrţel ţádost o stanovisko k řešení výstavby pevného oplocení pastevních areálů. Předmětné oplocení je provedeno z dřevěných kůlů, které jsou napevno zaberaněny do země a na něţ jsou uchyceny čtyři ocelové dráty (tři s elektrickým proudem). Dle názoru stavebního úřadu se jedná o atypické řešení ohrazení pastevních areálů a tudíţ byl odbor ÚP poţádán o stanovisko, zda realizace uvedeného ohrazení vyţaduje ohlášení, stavební povolení, popř. jiné opatření nebo rozhodnutí stavebního úřadu. Závěrem ţádosti o stanovisko bylo uvedeno, ţe předmětné ohrazení bylo provedeno jiţ před účinností nového stavebního zákona. Odbor ÚP k výše uvedenému obecně uvedl, ţe dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montáţní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, pouţité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel vyuţití a dobu trvání. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu či zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Pokud tedy vznikne pochybnost, zda se určitá konstrukce, zařízení či věc povaţuje za stavbu, je třeba vycházet ze stanoviska příslušného stavebního úřadu. To se týká i ohrazení zemědělské půdy uţívané pro pastevní odchov hospodářských zvířat. Uvedená ohrazení tvoří zábranu proti úniku zvířat z jim vymezeného prostoru, většinou jsou na pozemcích zřizována jen na období pastvy a svým účelem plní funkci oplocení. Obvyklé provedení takového ohradníku je tvořeno dřevěnými kůly zapuštěnými (zatlučenými) do země, mezi nimi je např. nataţeno elektrické vedení nebo je k nim horizontálně upevněna dřevěná tyčovina a celková výška nad terénem nepřesahuje cca 1 m. Pokud by stavební úřad takový ohradník s ohledem na jeho provedení povaţoval v konkrétním případě za stavbu, jednalo by se o oplocení, které dle stavebního zákona vyţaduje územní souhlas. Územní souhlas je pak moţné vydat za splnění podmínek uvedených v ust. § 96 stavebního zákona. Ve většině případů bývá ale takové ohrazení realizováno na zemědělských pozemcích mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu a v těchto případech by nabyla naplněna podmínka stanovená v ust. § 96 odst. 1 stavebního zákona a na takovou stavbu oplocení by bylo nutno vydat územní rozhodnutí. V daném případě pak z údajů uvedených v podané ţádosti vyplývá, ţe se jedná o ohrazení jiţ realizované v uplynulém období za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb. Pokud by tedy SÚ povaţoval předmětné ohrazení za stavbu, tato by byla dle ust. § 139b odst. 8 zákona č. 50/1976 Sb., stavbou drobnou, která vyţadovala ohlášení stavebnímu úřadu dle ust. § 55 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. Jelikoţ byla realizována bez takového ohlášení, bylo by nutné na tuto vést řízení o odstranění stavby dle ust. § 129 stavebního zákona. Po změně ust. § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, oplocení nevyţaduje ohlášení ani stavební povolení, ale vyţaduje územní souhlas nebo územní rozhodnutí. Rozhodnutí o tom, zda je předmětné ohrazení stavbou či nikoli je tedy jak výše uvedeno plně v kompetenci stavebního úřadu. Sdělení dotazu na nutnost prokazovat vlastnické právo v ÚR Krajskému úřadu Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen „odbor ÚP“) byla doručena ţádost o posouzení správnosti názoru ŘSD, týkajícího se povinnosti prokazování vlastnického nebo jiného práva v územním řízení o umístění stavby silnice. Ve svém podání ŘSD uvádí, ţe při přípravě staveb silnic, které vyţadují územní rozhodnutí, vznikají problémy se zajištěním souhlasů všech právních subjektů dotčených danou stavbou. Dne 1.1.2007 vešla v platnost novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, která umoţňuje m.j. vyvlastnění pozemku pro stavbu silnice (ust. § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.) V návaznosti na stavební zákon č. 183/2006 Sb., a zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb., pak ŘSD předpokládá, ţe není nutné při podání ţádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby silnice předkládat souhlasy vlastníků pozemků dotčených stavbou a územní rozhodnutí o umístnění stavby silnice můţe být účastníkům řízení doručeno veřejnou vyhláškou. Odbor ÚP k výše uvedenému uvádí, ţe dle ust. § 86 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) je ţadatel o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby povinen k ţádosti připojit doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu zaloţeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám. Jestliţe ţadatel nemá vlastnické právo nebo doklad o právu zaloţeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloţí souhlas jejich vlastníka anebo dohodu o parcelaci; to neplatí, lze-li pozemek pro stavbu vyvlastnit nebo vyměnit (ust. § 86 odst. 3 stavebního zákona). Dle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., v platném znění, je moţné pro uskutečnění stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu, tj. zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. Právo odpovídající věcnému břemenu je právem, které podle zvláštního právního předpisu (ust. § 110 odst. 2 stavebního zákona) opravňuje stavebníka ke zřízení poţadované stavby na dotčeném pozemku. 24
Change language