Důvodová zpráva
Důvodová zpráva Důvodová zpráva
- 207 - pouze v rovině platební. Ručitel může též v souladu s příslušnými ustanoveními návrhu zákona zprostit správce daně povinnosti mlčenlivosti. Ručitel je podle odstavce 2 po doručení výzvy oprávněn nahlížet do spisu daňového subjektu v rozsahu, který mu poskytne dostatečné informace k tomu, aby mohl kvalifikovaně brojit proti zaslané výzvě, popřípadě aby uplatnil podnět k prominutí daně z moci úřední. Ve fázi před vydáním výzvy mu je přiznáno toliko právo informovat se u správce daně o výši nedoplatku, za který ručí. Odstavec 3 řeší situaci, kdy ručitel iniciuje svou žádostí instrument posečkání daně nebo rozložení úhrady daně do splátek (§ 152). V takovém případě se výhoda z toho plynoucí bude vztahovat pouze na ručitele, tzn. že posečkání úhrady ručitele nezbavuje primárního dlužníka hrozby eventuálního vymáhání v případě, kdy správce daně zjistí, že přišel k majetku, který může být exekuován. Po dobu posečkání se vůči ručiteli neuplatní úrok z posečkané částky tak, jako se ve smyslu odstavce 4 vůči ručiteli neuplatní obecný úrok z prodlení v momentě, kdy posečkáno není. Ručitel je tak k zaplacení dlužné částky motivován pouze hrozbou případné exekuce a náklady s tím spojenými. Jinak je mu v tomto ohledu přiznáno příznivější postavení než daňovému subjektu (dlužníkovi), jemuž je nedoplatek nadále úročen. Je tak zohledněna i skutečnost, že odvolání ručitele vůči výzvě má odkladný účinek. Ručitel je dále oprávněn v souladu s odstavcem 5 vyžádat si potvrzení o úhradě nedoplatku. Platby uskutečněné ručitelem nelze podle odstavce 6 použít na nedoplatky k jiným daním, než za které ručitel ze zákona ručí. Tomu odpovídá i úprava v § 148 odst. 2. Finanční prostředky, které za daňového dlužníka uhradil ručitel v případě, kdy došlo k prominutí daně, úhradě této daně daňovým dlužníkem, nebo k jinému zániku daňové povinnosti, za níž ručitel ze zákona ručí, se stávají přeplatkem ručitele. Současně se upravuje postup při vracení přeplatku tak, aby byl vůči ručiteli šetrný, neboť v případě existence vlastních nedoplatků ručitele u správce daně provede správce daně jejich úhradu takto vzniklým přeplatkem. K § 169 – Zajištění daně ručením nebo bankovní zárukou Dalším zcela novým způsobem zajištění daně je dobrovolné ručení a bankovní záruka. Pro oba tyto soukromoprávní instituty se použije obecná úprava občanského, resp. obchodního práva, pokud navrhovaný zákon nestanoví jinak. Projev vůle, kterým se ručitel zavazuje k přijetí ručení za pohledávku daňového subjektu u správce daně, musí mít podle odstavce 1 písemnou formu, přičemž podpis musí být úředně ověřený. Akceptaci provede správce daně formou rozhodnutí. Dokladem o přijetí bankovní záruky je podle odstavce 2 záruční listina, což odpovídá obecné úpravě tohoto způsobu zajištění. Práva a povinnosti ručitele, resp. banky, v rámci daňového procesu jsou podle odstavce 3 shodná s právy a povinnostmi zákonného ručitele. K § 170 – Zálohy Daň lze zajistit prostřednictvím placení záloh, není-li daň ještě známa a neuplynul den její splatnosti. Ve srovnání s nynější úpravou je rozdíl ten, že správce daně bude moci stanovit bez samotné změny poslední známé daně zálohy toliko nižší (tedy příznivější), případně povinnost daň zálohovat zrušit. Ustanovení odstavce 1 vymezuje pojem záloha, avšak která daň a jakým způsobem je zajišťována zálohovou platbou, stanoví zvláštní zákony. Navrhovaný zákon používá pojem
- 208 - záloha pouze v případech, kdy je potřeba odlišit tento instrument od obecného pojmu daň, který je použit v ostatních případech. V odstavci 2 se vymezují právní skutečnosti, na jejichž základě platí daňový subjekt stanovené zálohy na daň. Jedná se o povinnost takovou zálohu platit na základě zákonem uložené povinnosti daňovému subjektu nebo o povinnost, která je daňovému subjektu stanovena v rozhodnutí správce daně. Současně se v odstavci 3 upravuje zásada, podle níž je suma záloh na daň, tak jak jsou tyto placeny daňovým subjektem, použita po skončení zdaňovacího období na úhradu skutečné výše daně. Odstavec 4 upravuje procesní postup a právní následky pro platby záloh na daň v případě, že jsou tyto závislé (jejich výše nebo periodicita) na poslední známé dani. Současně se v odstavci 5 opravňuje správce daně, aby prostřednictvím rozhodnutí (je proti němu připuštěno odvolání) stanovil odlišně výši nebo periodicitu záloh od povinnosti stanovené zákonem, případně aby v odůvodněných případech zrušil povinnost daňového subjektu daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období, popřípadě i zpětně. Úprava reaguje na systém, kterým se stanoví výše záloh z jakési v minulosti nastalé situace, která se však může v individuálním případě zásadně změnit; správce daně pak výši záloh nebo celou zálohovou povinnost přiblíží realitě. Tato změna však nově nemůže být provedena v neprospěch daňového subjektu. Odstavec 6 upravuje postup při vzniku nové povinnosti platit zálohy na daň. 3. 5. 5. Vymáhání daní Část návrhu upravující vymáhání daní dopadá na oblast, kdy daňový subjekt dobrovolně neuhradí nedoplatek. Tato úprava se týká exekuce na peněžitá plnění uložená při výkonu veřejné moci a určená do veřejných rozpočtů. Navazuje tak mj. i na úpravu správního řádu, který sám upravuje exekuci na nepeněžitá plnění a v případě § 106 správního řádu předvídá použití řádu daňového v rámci tzv. dělené správy. Obecná ustanovení tohoto bloku pak bude nutné použít i v případě, že na základě další volby, kterou návrh orgánům veřejné moci (nyní v postavení správce daně) přiznává, bude zvolena jiná nežli daňová exekuce, o níž bude pojednáno níže a která tvoří pouze jednu z cest, jak může být vymáhání příslušného peněžitého plnění (daně) realizováno. K § 171 - Způsoby vymáhání K realizaci vymáhání se správci daně v odstavci 1 ponechává možnost volby, zda tak učiní sám postupem označeným v navrhované úpravě jako daňová exekuce, zda podá návrh na výkon rozhodnutí soudu, či požádá o vymožení nedoplatku soudního exekutora. V rámci této volby by měl správce daně s přihlédnutím k nutnosti šetřit práva zúčastněných osob (zásada přiměřenosti) a k zásadě hospodárnosti, jakož i k vlastnímu personálnímu vybavení, zvolit co nejefektivnější možnost pro vymožení dlužného nedoplatku. Pro specifické případy, které mohou na straně daňového subjektu nastat, je zde i obecné zmocnění pro správce daně k tomu, aby uplatnil nedoplatek v řízení realizovaném podle právní úpravy, která řeší úpadkové právo, nebo přihlášením nedoplatku do veřejné dražby. Odstavec 2 stanoví, že správce daně, kterému přísluší vymáhat nedoplatek, je oprávněn rovněž k jeho vybrání, tj. přijetí platby učiněné ze strany dlužníka dobrovolně. Důvodem tohoto jednoznačného vymezení působnosti je skutečnost, že orgán, který nedoplatek vymáhá, nemusí být vždy totožný s orgánem, který povinnost zaplatit dlužnou částku stanovil či deklaroval, a který ji k následnému vymáhání postoupil, čímž přešla působnost ke správě placení (tj. vybírání, vymáhání i zajištění) a evidenci nedoplatků na další orgán. Nejčastějším
- Page 47 and 48: - 156 - Odstavec 2 zakotvuje právo
- Page 49 and 50: - 158 - K § 77 - Vyhledávací či
- Page 51 and 52: - 160 - Dále může správce daně
- Page 53 and 54: - 162 - V odstavci 2 jsou vymezena
- Page 55 and 56: - 164 - Pokud správce daně vyhov
- Page 57 and 58: - 166 - Odstavec 1 obecně vymezuje
- Page 59 and 60: - 168 - K § 97 - Záznamní povinn
- Page 61 and 62: - 170 - Odstavce 5 a 6 stanoví, ž
- Page 63 and 64: - 172 - Možnost částečného zas
- Page 65 and 66: - 174 - 2.7.2 Odvolací řízení O
- Page 67 and 68: - 176 - K § 112 - Náležitosti od
- Page 69 and 70: - 178 - kdy to bude v souladu se z
- Page 71 and 72: - 180 - V odstavci 2 se upravuje su
- Page 73 and 74: - 182 - Odstavec 3 obsahuje zásadu
- Page 75 and 76: - 184 - daně i postup, kdy daňov
- Page 77 and 78: - 186 - předpokládaného skutkov
- Page 79 and 80: - 188 - 3.4.1. Vyměřovací říze
- Page 81 and 82: - 190 - splatnost a tedy i vymahate
- Page 83 and 84: - 192 - 2). Tento způsob respektuj
- Page 85 and 86: - 194 - je daňový subjekt schopen
- Page 87 and 88: - 196 - 3. 5. 1. Obecná ustanoven
- Page 89 and 90: - 198 - určitá část tohoto nedo
- Page 91 and 92: - 200 - Porušení podmínek stanov
- Page 93 and 94: - 202 - nově příslušnému sprá
- Page 95 and 96: - 204 - K § 162 Odstavce 1 až 3 o
- Page 97: - 206 - nezákonnostem či vadám
- Page 101 and 102: - 210 - jehož pravomoci jsou přec
- Page 103 and 104: - 212 - správci daně. Právní ne
- Page 105 and 106: - 214 - 3. 5. 5. 2. Daňová exekuc
- Page 107 and 108: - 216 - Vymezují se zde základní
- Page 109 and 110: - 218 - K § 195 Odstavec 1 hovoř
- Page 111 and 112: - 220 - K § 204 V odstavcích 1 a
- Page 113 and 114: - 222 - Tyto věci nabídne správc
- Page 115 and 116: - 224 - Dle odstavce 3 správce dan
- Page 117 and 118: - 226 - Daň vybíraná srážkou (
- Page 119 and 120: - 228 - životě“ daňového subj
- Page 121 and 122: - 230 - zánikem daňového subjekt
- Page 123 and 124: - 232 - je úrok z nesprávně stan
- Page 125 and 126: - 234 - (např. jsou-li dány důvo
- Page 127 and 128: - 236 - vzniká daňovému subjektu
- Page 129 and 130: - 238 - V daňovém řádu by pak m
- Page 131: - 240 - z prodlení (§ 245 a násl
- 208 -<br />
záloha pouze v případech, kdy je potřeba odlišit tento instrument od obecného pojmu daň,<br />
který je použit v ostatních případech.<br />
V odstavci 2 se vymezují právní skutečnosti, na jejichž základě platí daňový subjekt<br />
stanovené zálohy na daň. Jedná se o povinnost takovou zálohu platit na základě zákonem<br />
uložené povinnosti daňovému subjektu nebo o povinnost, která je daňovému subjektu<br />
stanovena v rozhodnutí správce daně.<br />
Současně se v odstavci 3 upravuje zásada, podle níž je suma záloh na daň, tak jak jsou<br />
tyto placeny daňovým subjektem, použita po skončení zdaňovacího období na úhradu<br />
skutečné výše daně.<br />
Odstavec 4 upravuje procesní postup a právní následky pro platby záloh na daň<br />
v případě, že jsou tyto závislé (jejich výše nebo periodicita) na poslední známé dani.<br />
Současně se v odstavci 5 opravňuje správce daně, aby prostřednictvím rozhodnutí<br />
(je proti němu připuštěno odvolání) stanovil odlišně výši nebo periodicitu záloh od povinnosti<br />
stanovené zákonem, případně aby v odůvodněných případech zrušil povinnost daňového<br />
subjektu daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období, popřípadě i zpětně. Úprava reaguje na<br />
systém, kterým se stanoví výše záloh z jakési v minulosti nastalé situace, která se však může<br />
v individuálním případě zásadně změnit; správce daně pak výši záloh nebo celou zálohovou<br />
povinnost přiblíží realitě. Tato změna však nově nemůže být provedena v neprospěch<br />
daňového subjektu.<br />
Odstavec 6 upravuje postup při vzniku nové povinnosti platit zálohy na daň.<br />
3. 5. 5. Vymáhání daní<br />
Část návrhu upravující vymáhání daní dopadá na oblast, kdy daňový subjekt dobrovolně<br />
neuhradí nedoplatek. Tato úprava se týká exekuce na peněžitá plnění uložená při výkonu<br />
veřejné moci a určená do veřejných rozpočtů. Navazuje tak mj. i na úpravu správního řádu,<br />
který sám upravuje exekuci na nepeněžitá plnění a v případě § 106 správního řádu předvídá<br />
použití řádu daňového v rámci tzv. dělené správy. Obecná ustanovení tohoto bloku pak bude<br />
nutné použít i v případě, že na základě další volby, kterou návrh orgánům veřejné moci (nyní<br />
v postavení správce daně) přiznává, bude zvolena jiná nežli daňová exekuce, o níž bude<br />
pojednáno níže a která tvoří pouze jednu z cest, jak může být vymáhání příslušného<br />
peněžitého plnění (daně) realizováno.<br />
K § 171 - Způsoby vymáhání<br />
K realizaci vymáhání se správci daně v odstavci 1 ponechává možnost volby, zda tak<br />
učiní sám postupem označeným v navrhované úpravě jako daňová exekuce, zda podá návrh<br />
na výkon rozhodnutí soudu, či požádá o vymožení nedoplatku soudního exekutora. V rámci<br />
této volby by měl správce daně s přihlédnutím k nutnosti šetřit práva zúčastněných osob<br />
(zásada přiměřenosti) a k zásadě hospodárnosti, jakož i k vlastnímu personálnímu vybavení,<br />
zvolit co nejefektivnější možnost pro vymožení dlužného nedoplatku. Pro specifické případy,<br />
které mohou na straně daňového subjektu nastat, je zde i obecné zmocnění pro správce daně<br />
k tomu, aby uplatnil nedoplatek v řízení realizovaném podle právní úpravy, která řeší<br />
úpadkové právo, nebo přihlášením nedoplatku do veřejné dražby.<br />
Odstavec 2 stanoví, že správce daně, kterému přísluší vymáhat nedoplatek, je oprávněn<br />
rovněž k jeho vybrání, tj. přijetí platby učiněné ze strany dlužníka dobrovolně. Důvodem<br />
tohoto jednoznačného vymezení působnosti je skutečnost, že orgán, který nedoplatek vymáhá,<br />
nemusí být vždy totožný s orgánem, který povinnost zaplatit dlužnou částku stanovil či<br />
deklaroval, a který ji k následnému vymáhání postoupil, čímž přešla působnost ke správě<br />
placení (tj. vybírání, vymáhání i zajištění) a evidenci nedoplatků na další orgán. Nejčastějším
Change language