Důvodová zpráva

- 203 -
vykonala osoba odlišná od daňového subjektu, avšak vždy s účinky pro daňový subjekt.
Ohledně jiných daňových povinností platí obecný zákaz přenosu daňové povinnosti na jiného
(§ 235).
K § 160
Zde se stanoví, že tomu, kdo za daňový subjekt platbu uhradil, nelze tuto platbu vrátit.
Speciální pravidlo se uplatní v případě úhrady nedoplatku ručitelem (§ 168). Je řešen i postup
při oprávněné reklamaci chybné platby daně na účet správce daně ze strany poskytovatele
platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb a v případě, kdy provede úhradu jiná
osoba než daňový subjekt ve zřejmém omylu.
K § 161 – Den platby
V odstavci 1 se vychází ze změny, ke které došlo i v pravidlech o splnění dluhu podle
občanského zákoníku, kdy se za den platby u bezhotovostního platebního styku považuje až
den připsání této platby na účet správce daně, ať již byla platba prováděna prostřednictvím
poskytovatelů platebních služeb nebo provozovatelů poštovních služeb. Tato změna umožní
efektivnější a hospodárnější výkon správy daní, neboť ubude nutnost komunikace
s příslušným peněžním ústavem o tom, kdy byla platba odepsána z příslušného účtu daňového
subjektu či jiné osoby. Výhodou je určité zjednodušení předávání informací od platebních
ústavů a následně i jednodušší vyhodnocování. Tato změna však nebude k tíži daňového
subjektu, byť se na první pohled jeví jakoby zhoršovala jeho postavení tím, že ti musí peněžní
prostředky zasílat s určitým předstihem tak, aby nedošlo ke vzniku úroku z prodlení.
Zachování dosavadní výhody pro daňové subjekty se zajišťuje stanovením dne, od kterého
vzniká úrok z prodlení (§ 245), nikoliv jako dne následujícího po dni splatnosti, ale až pátého
pracovního dne následujícího po dni splatnosti. Tím je kompenzována doba, která je
stanovena poskytovatelům platebních služeb pro provedení převodu prostředků. Dojde-li
k porušení povinnosti poskytovatelem platebních služeb, daňový subjekt má vůči němu nárok
na náhradu takto vzniklé škody. Pokud je platba prováděna v hotovosti, tak se za den platby
považuje den předání platby oprávněné úřední osobě. Ohledně určení okamžiku platby
převodem přeplatku se uplatní speciální úprava dle § 150 a násl.
Provozovateli platebních služeb i provozovateli poštovních služeb je v odstavci 2
uložena informační povinnost vůči správci daně tak, aby tento měl k dispozici potřebné údaje
zejména v situaci nejasných plateb.
Odstavec 3 reaguje na úpravu zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních
prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o
platebním styku), ve znění pozdějších předpisů, podle níž přísluší v případě pochybení
poskytovatele příslušných služeb správci daně úrok. Na ten je pak nutné nahlížet jako na
příslušenství daně, které se úhrada týkala.
3. 5. 4. Zajištění daní
Placení daní je v návrhu zajištěno více druhy zajišťovacích instrumentů: zajištěním
úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň, zajišťovací exekucí, zástavním právem,
ručením a bankovní zárukou a možností zajistit daň prostřednictvím zaplacení zálohy.
Zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň (§ 162 až 164)
Proti stávající úpravě doznává tento institut pregnantnější úpravy, která v případě
úhrady pohledávky správci daně zajišťuje co nejrychlejší návrat zajištěných finančních
prostředků daňovému subjektu. Splnění zajišťovacího příkazu lze vynutit zajišťovací exekucí.