Důvodová zpráva

- 198 -
určitá část tohoto nedoplatku. Pod pojem nedoplatek je nutné řadit i splatné a neuhrazené
příslušenství daně.
Přeplatek (§ 150 a § 151)
Oproti úpravě stávající se výstižnějším způsobem podává definice přeplatku na dani.
Precizována je i úprava nakládání s přeplatkem ve vztahu k nedoplatkům na jiných daňových
účtech a u jiných správců daně. V případě, že není takovýchto nedoplatků, stává se přeplatek
vratitelným a návrh stanoví pravidla pro jeho vrácení. Rozšiřuje se mimo jiné oprávnění
daňového subjektu disponovat se svým vratitelným přeplatkem.
K § 150
Odstavec 1 vymezuje pojem přeplatek tak, že se jedná o kladné saldo osobního
daňového účtu.
Odstavec 2 ukládá správci daně převést vzniklý přeplatek na úhradu nedoplatku na
jiném osobním daňovém účtu téhož daňového subjektu. Tento postup se uplatní pouze
v případě, že nelze reálně očekávat, že do 10 dnů vznikne předpis na osobním účtu, na kterém
přeplatek vznikl. Jedná se o ošetření standardní situace, kdy daňový subjekt uhradí některou
daň v předstihu. Dále je zde jednoznačně normováno, kdy se stává přeplatek vratitelným a
jako takový se dostává do dispozice daňového subjektu. Podmínkou vzniku vratitelného
přeplatku je neexistence jiných nedoplatků, a to i u jiných správců daně, v případě, že tito své
nedoplatky přihlásí.
Odstavec 3 řeší situaci, kdy správce daně rozhoduje o převedení přeplatku a nedoplatky
existují na více osobních daňových účtech téhož daňového subjektu. Správce daně v tomto
případě upřednostní účet, na němž jsou evidovány náklady řízení. Poté lze přeplatek použít na
veškeré nedoplatky na tom osobním daňovém účtu, kde jeden z nedoplatků je nejstarší
(nejstarší den splatnosti) v porovnání s nedoplatky na ostatních daňových účtech.
Odstavec 4 upravuje postup pro případ, že přeplatek existuje na osobním daňovém účtu,
který je veden jiným správcem daně, než osobní daňový účet, na kterém je vykazován
nedoplatek. Podmínkou pro to, aby mohl být nedoplatek jiného správce daně zohledněn, je
žádost tohoto správce daně. V tomto ohledu se do budoucna počítá s vyšší mírou zapojení
automatizované výměny informací mezi jednotlivými správci daně.
Odstavec 5 stanoví datum, s jakým je přeplatek podle předchozích odstavců převáděn;
zároveň je zde zakotvena povinnost správce daně informovat daňový subjekt o převádění
přeplatku přesahujícího 1000 Kč; tímto limitem je ctěna zásada hospodárnosti. Daňové
subjekty, které mají zřízenou daňovou informační schránku, není třeba zvlášť vyrozumívat,
neboť veškeré pohyby na jejich osobních daňových účtech jsou v této schránce zaznamenány
a daňovému subjektu jsou dostupné dříve, než došlo k tradičnímu doručení.
K § 151
Odstavec 1 stanoví, že pokud vznikne daňovému subjektu vratitelný přeplatek, vznikne
mu současně i oprávnění disponovat s tímto přeplatkem. Tento vratitelný přeplatek správce
daně, požádá-li o to daňový subjekt, převede na nedoplatek u jiného správce daně. Pro
stanovení dne úhrady platí stejné pravidlo jako pro převedení přeplatku u téhož správce daně.
Daňový subjekt může nově též žádat o přímé převedení svého vratitelného přeplatku na
úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu, a to u kteréhokoliv správce daně. Navrhovaná
změna tak odstraňuje pochybnosti o tom, zda daňový subjekt může provést dispozici se svým
vratitelným přeplatkem.
Dalším dispozičním oprávněním, které daňovému subjektu vzniká podle odstavce 2 a 3
současně s vratitelným přeplatkem, je možnost požádat správce daně, aby mu tento přeplatek