Důvodová zpráva
Důvodová zpráva
Důvodová zpráva
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
- 189 -<br />
Dalším instrumentem pro komunikaci s plátcem daně je vyúčtování podle odstavce 2,<br />
které plátce daně podává ve lhůtě čtyř měsíců po uplynutí každého kalendářního roku. Je věcí<br />
speciální úpravy v hmotně-právním daňovém zákonu, zda povinnostem, které jsou předmětem<br />
vyúčtování, bude předcházet povinnost podávat hlášení či nikoliv. Povinnost stanovená ve<br />
vyúčtování se vyměřuje, případně doměřuje obecným postupem zakotveným v následujících<br />
ustanoveních s přihlédnutím ke speciální úpravě v § 227 a násl. týkající se daně vybírané<br />
srážkou a úpravě ve zvláštních zákonech.<br />
K § 136 – Opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování<br />
Tento instrument umožňuje daňovému subjektu, který podal daňové přiznání nebo<br />
vyúčtování ještě před uplynutím lhůty pro jeho podání, opravit případné nedostatky tohoto<br />
podání tzv. opravným daňovým přiznáním, popř. opravným vyúčtováním. Současně stanoví<br />
povinnost správci daně, aby se původním vadným podáním dále nezabýval. Obdobným<br />
způsobem lze měnit i dodatečné daňové přiznání či dodatečné vyúčtování, popřípadě již<br />
podaná opravná daňová přiznání či vyúčtování.<br />
K § 137 – Vyměření daně<br />
Vyměřením podle odstavce 1 je správcem daně zjištěn případný základ daně (v<br />
závislosti na druhu daně) a vyčíslena daň, popřípadě daňový odpočet, daňová ztráta či jiný<br />
způsob zdanění, a v té výši je o ní i rozhodnuto. Tento postup platí i v případě, že zvláštní<br />
daňový zákon používá ve smyslu daně pojem daňová povinnost, vlastní daňová povinnost atd.<br />
Výsledkem vyměřovacího řízení, které je zahájeno podáním daňového přiznání nebo<br />
vyúčtování, nebo z moci úřední, je vydání rozhodnutí (platebního výměru). V tomto<br />
rozhodnutí správce daně autoritativně osvědčí tvrzení daňového subjektu v případě, že<br />
dospěje ke zjištění, že toto tvrzení odpovídá podle míry poznání v daném okamžiku jeho<br />
skutečné daňové povinnosti. Pokud na základě provedených zjištění správce daně zjistí, že<br />
tvrzená daň neodpovídá daňové povinnosti daného daňového subjektu, stanoví výslednou daň<br />
sám s tím, že rozdíl mezi částkou tvrzenou a částkou zjištěnou v rozhodnutí vyznačí.<br />
V případech, kdy daňový subjekt nesplní svou povinnost tvrzení a nepodá řádné daňové<br />
tvrzení, stanoví výslednou daň správce daně s využitím postupů předvídaných v navrhovaném<br />
zákoně. Obecná úprava vyměření se uplatní i v případě, že je daň stanovena plátci daně<br />
k přímé úhradě na základě speciální úpravy daňových zákonů (viz k § 227 a násl.).<br />
Odstavec 2 stanoví náhradní lhůtu pro zaplacení rozdílu mezi daní tvrzenou daňovým<br />
subjektem a daní vyměřenou správcem daně, popřípadě pro úhradu daně vyměřené z moci<br />
úřední. Zásadní novinkou navazující na stanovení daně, ať už vyměřením nebo doměřením, je<br />
posunutí splatnosti daně ve výši, která byla stanovena nad rámec tvrzení daňového subjektu.<br />
Tento rozdíl, který v případě nepodání daňového tvrzení a následného stanovení daně z moci<br />
úřední může představovat i celou vyměřenou (nebo doměřenou) částku, bude splatný až<br />
patnáct dní po právní moci rozhodnutí. Jedná se ovšem o náhradní lhůtu splatnosti, tudíž úrok<br />
z prodlení se počítá i nadále od původního dne splatnosti. Daňový subjekt, který bude brojit<br />
proti rozdílu stanovenému správcem daně svým odvoláním, tak bude mít odsunut okamžik<br />
splatnosti, ovšem s rizikem, že neúspěch v odvolacím řízení bude znamenat vznik úroku<br />
z prodlení ohledně té částky, která nebyla na účtu správce daně uhrazena k původnímu dni<br />
splatnosti daně. V tomto ohledu jde o zcela logickou ochranu před paušálním odvoláním<br />
vedeným pouze za účelem odsunout splatnost rozdílně stanovené částky. Touto změnou se<br />
očekává především eliminace následných náhrad škody v případech, kdy za současné právní<br />
úpravy odvolací orgán konstatuje nesprávnost stanovení daně, v důsledku čehož je pak část<br />
uhrazených prostředků vracena i s příslušným úrokem. V tomto případě nelze přímo hovořit o<br />
odkladném účinku odvolání, byť se jedná v principu o podobné účinky, neboť posunutá