Důvodová zpráva

- 178 -
kdy to bude v souladu se zásadou hospodárnosti a ekonomie řízení (především z kapacitních
důvodů), dožádat správce daně prvního stupně o provedení jednotlivých úkonů v dokazování,
zejména pokud půjde o odstranění vad v předchozím dokazování.
Vzhledem k tomu, že po dokazování, které proběhne před odvolacím orgánem, bude
vydáno rozhodnutí konečné (pravomocné), a subjekt nespokojený s jeho výsledkem bude
nucen proti výsledku brojit u soudu, event. se pokusí o využití mimořádných opravných
prostředků, se navrhuje v odstavci 2 poskytnout oběma stranám před vydáním rozhodnutí ve
věci odvolání určitý prostor pro případný dialog nad provedeným dokazováním. Odvolateli
tak bude umožněno, aby se vyjádřil k provedenému dokazování (ke zjištěným skutečnostem a
důkazům, které je prokazují), případně navrhl jeho doplnění. O případném jednání, v jehož
rámci je odvolatel seznamován s dosavadními výsledky dokazování, se ve smyslu § 59
sepisuje protokol.
Prostor pro dialog vytýčený v předchozím odstavci však nemůže být zneužit pro
obstrukce v odvolacím řízení, proto je v odstavci 3 navržena maximální možná délka, kterou
lze odvolateli stanovit pro jeho vyjádření, a to bez možnosti žádat její prodloužení (§ 34).
K tomuto vyjádření bude odvolatel povolán buďto písemnou výzvou, nebo přímo na jednání
se správcem daně.
Dojde-li k seznámení odvolatele s výsledkem dokazování a poskytnutí prostoru pro
případné reakce formou doplnění odvolání (navržení provedení dalších důkazních
prostředků), nebude pak podle odstavce 4 ze strany odvolatele možné odvolání doplňovat
tímto způsobem po uplynutí lhůty stanovené pro možné vyjádření. Je tak zohledněna určitá
koncentrace úkonů, které může odvolatel činit tak, aby nedocházelo ke
zbytečným obstrukcím a průtahům odvolacího řízení.
K § 116
Odstavec 1 upravuje možnosti rozhodnutí odvolacího orgánu o podání odvolatele.
Odvolací orgán může o takovém podání rozhodnout buď sám, a to tím způsobem, že
napadené rozhodnutí změní (tzn. že např. vyhoví) či zruší, případně takové odvolání zamítne.
Mezi možnými výstupy z odvolacího řízení není zahrnuta varianta – zruší a věc vrátí
k dalšímu řízení, která odpovídá principu kasace. Zůstává tak zachován tradiční princip
apelace. Důvody pro tuto odchylku spočívají jednak ve vykonatelnosti rozhodnutí a tedy
povinnosti vrátit případně zaplacenou částku daňovému subjektu v případě zrušení rozhodnutí
a dále v tom, že tímto postupem by se zásadně prodloužilo daňové řízení, pro které je typické,
že ve většině případů se o stejném druhu daňové povinnosti vede několik řízení souběžně.
Jedno řízení je ve fázi vyměřovací, další ve fázi doměřovací, některá řízení ve fázi odvolací a
o dalším probíhají třeba mimořádné opravné prostředky nebo soudní přezkum. Je tedy
záhodno, aby řízení byla ukončována co nejdříve při zachování dostatečné ochrany práv
daňových subjektů.
Odstavec 2 stanoví odvolacímu orgánu povinnost vypořádat se v odůvodnění
rozhodnutí o odvolání se všemi odvolacími důvody, které nebyly akceptovány. Při úplné
akceptaci odvolání není nutné odůvodňovat rozhodnutí.
Vzhledem k výše zmíněné koncepci, podle níž je dokazování u odvolacího orgánu
možné a žádoucí, zbývá pro kasaci pouze omezený prostor. Zachována je tak v odstavci 3
pouze tradiční možnost vrácení věci orgánu prvního stupně v případě naplnění podmínek pro
využití autoremedury. Pokud shledá odvolací orgán, že byly splněny zákonem stanovené
podmínky pro rozhodnutí o odvolání u správce prvního stupně, vrátí úředním postupem věc
k rozhodnutí s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně, jehož rozhodnutí je
odvoláním napadeno. Správce daně prvního stupně je v dalším řízení o podání odvolatele
vázán právním názorem odvolacího orgánu.