Důvodová zpráva

- 172 -
Možnost částečného zastavení řízení, a to pro případ, že by se některý z výše uvedených
důvodů dotýkal předmětného řízení pouze částečně, je upravena v odstavci 2. Tento postup se
zřejmě uplatní nejčastěji u exekuce, dojde-li dobrovolně k částečné úhradě nedoplatku.
Odstavec 3 umožňuje zbytečně nedoručovat rozhodnutí o zastavení řízení, pokud vzala
osoba zúčastněná na řízení svůj návrh zpět nebo v případě, že příjemce rozhodnutí zemřel bez
dědice nebo zanikl bez právního nástupce. Obdobně je třeba postupovat v případě, že je
odvolací řízení zastaveno v důsledku zpětvzetí odvolání. Výjimku v těchto případech bude
představovat situace, kdy je v řízení více příjemců rozhodnutí (např. v exekučním řízení).
V takovém případě je nutné rozhodnutí doručit tak, aby byla zajištěna informovanost
zbývajících příjemců rozhodnutí.
K § 107 – Náklady řízení
V odstavci 1 jsou obecně vymezeny náklady řízení, které jsou hrazeny z rozpočtových
prostředků příslušného správce daně, s výjimkou nákladů na vymáhání nedoplatků, a nákladů,
které vznikly, nebo ke kterým je přímo povinen daňový subjekt.
Odstavec 2 upravuje rozsah náhrady nákladů třetí osobě, která je fyzickou osobou,
a která se na výzvu správce daně účastní řízení. Takové osobě je správce daně povinen
nahradit účelně vynaložené hotové výdaje a ušlý výdělek, pokud se nejedná o osobu, jejíž
odměna je stanovena zvláštním právním předpisem, např. pro znalce a tlumočníky, pak
správce daně nahrazuje pouze tuto odměnu a hotové výdaje. Správce daně uhradí i náklady
vzniklé při vyhledávací činnosti. Jedná-li se o účast právnické osoby v případě, kdy se osoba
jednající jejím jménem dostaví na výzvu správce daně, náleží této právnické osobě úhrada
účelně vynaložených nákladů, zejména hotových výdajů a mzdových prostředků.
Ustanovení odstavce 3 upravuje způsob řádného uplatnění nároku vzniklého třetí osobě
zúčastněné na řízení podle odstavce 2. Příslušný k rozhodnutí o takto uplatněném nároku je
správce daně, který takovou třetí osobu k účasti na řízení vyzval. Žadatel je povinen spolu se
svým podáním předložit současně i doklady, kterými je možné takový nárok prokázat, a to
v prekluzívní lhůtě pěti pracovních dnů ode dne účasti. Pro případy, kdy má svědek nebo
osoba podávající vysvětlení podle § 78 prokázat svůj průměrný výdělek, je zde zakotvena
povinnost plátci příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků vydat potvrzení, v němž se
uvede výše tohoto ušlého výdělku.
Ustanovení odstavce 4 stanoví rozsah a způsob náhrady nákladů, které vznikly v řízení
zástupci daňového subjektu, který mu byl ustanoven, popřípadě společnému zástupci. Nárok
se uplatňuje u správce daně, který takového zástupce ustanovil. Pokud byl ustanoven daňový
poradce, použije se pro stanovení náhrady právní předpis, kterým jsou stanoveny odměny a
náhrady advokátům. Jedná se o sjednocení podmínek obou profesí, které zastupují při správě
daní. Dále toto ustanovení upravuje lhůty k podání tohoto nároku, přičemž nejpozději lze
nárok uplatnit do dvaceti pracovních dnů ode dne učinění posledního úkonu ve věci
zástupcem, který požaduje náhradu nákladů; uplynutím této lhůty nárok zaniká. Náklady na
řízení, které vzniknou takovému zástupci, mohou být v souladu s tímto ustanovením
zálohovány.
Ustanovení odstavce 5 vymezuje lhůtu, v níž správce daně musí rozhodnout o podání,
kterým subjekt uplatňuje nárok na náhradu nákladů; jedná se zde o patnáctidenní lhůtu ode
dne uplatnění tohoto nároku. V této lhůtě ode dne vydání rozhodnutí o uplatnění nároku na
náhradu nákladů je správce daně povinen rovněž poukázat žadateli rozhodnutím přiznanou
náhradu. Toto rozhodnutí je možno napadnout odvoláním a je zde stanovena speciální
patnáctidenní odvolací lhůta.
Správci daně je umožněno podle odstavce 6 předepsání náhrady nákladů řízení (např. za
provedený znalecký posudek, k jehož předložení byl primárně povinen daňový subjekt)