Důvodová zpráva

- 171 -
Doložku vykonatelnosti a právní moci podle odstavce 3 vydá vždy správce daně, který
vydal rozhodnutí, a to na žádost příjemce rozhodnutí. O tom, že byla tato doložka vydána
učiní úřední záznam do spisu.
K § 104 – Opravy zřejmých nesprávností
Oprava zřejmých nesprávností uvedených v rozhodnutí správce daně je podle odstavce
1 možná na základě podnětu příjemce takového rozhodnutí či z moci úřední. Zhojení těchto
vad zajistí správce daně vydáním nového opravného rozhodnutí.
Ustanovení odstavce 2 stanoví lhůty, v nichž lze opravu zřejmých nesprávností
v rozhodnutí provést. Je zde zohledněno, zda jde o rozhodnutí související s nalézací částí
daňového řízení, nebo s částí platební.
K § 105 – Nicotnost rozhodnutí
Návrh opouští instrument tzv. neplatnosti rozhodnutí, známý ze současné právní
úpravy, a nahrazuje jej v souladu s obdobným pojetím ve správním řádu a judikaturou
institutem prohlášení nicotnosti rozhodnutí. Výlučně příslušným k tomuto aktu, je podle
odstavce 1 nejblíže nadřízený správce daně, správci daně, který rozhodnutí vydal.
Odstavec 2 prostřednictvím taxativního výčtu uvádí, která rozhodnutí se považují za
nicotná; jedná se o rozhodnutí, která jsou zmatečná, například tím, že jimi byla uložena
povinnost nebo přiznáno právo, popřípadě prohlášen právní vztah, zcela jinému subjektu, dále
došlo-li k absolutní věcné nekompetenci správce daně či v případě, že rozhodnutí vyžaduje
neuskutečnitelné plnění nebo ukládá podruhé tu samou povinnost. Pokud pochybení
v takovém rozhodnutí správce daně dosahuje této intenzity, pak je právním následkem tohoto
pochybení správce daně nicotnost rozhodnutí.
Ustanovení odstavce 3 upravuje případ, kdy na rozhodnutí, jehož nicotnost byla
osvědčena, navazují další rozhodnutí; pokud tato skutečnost nastane, správce daně uvede
v odůvodnění rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí za nicotná všechna navazující
rozhodnutí, která jsou v důsledku prohlášení nicotnosti předmětného rozhodnutí rovněž
nicotná.
V odstavci 4 se řeší situace, kdy navazující nicotná rozhodnutí jsou vydána různými
správci daně, ať již v linii podřízenosti nebo například po změně místní příslušnosti.
Prohlášení nicotnosti uskutečňuje podle odstavce 5 správce daně buď na základě
vyhodnocení vlastních informací, nebo z podnětu jiného správce daně či jiné osoby, kterou
může být jak daňový subjekt tak i např. třetí osoba. Jestliže podnět neshledá oprávněným,
odloží ho bez dalšího a učiní pouze záznam do spisu; v tomto případě nejde o řízení, proto se
o odložení nevydává rozhodnutí. Namítne-li například nicotnost příjemce rozhodnutí
v případně uplatňovaném opravném prostředku a správce daně shledá tento podnět
oprávněným, prohlásí nicotnost takovéhoto rozhodnutí a řízení o opravném prostředku
zastaví.
K § 106 – Zastavení řízení
Ustanovení odstavce 1 vymezuje obecně prostřednictvím taxativního výčtu podmínky,
při jejichž existenci správce daně vydá rozhodnutí o zastavení řízení. Podmínky stanovené pro
vydání takového rozhodnutí v tomto ustanovení mohou být modifikovány a rozšířeny
případnými ustanoveními jiných zákonů (např. oproti stávající právní úpravě zde není uveden
důvod zastavení řízení v případě nevyrovnání související poplatkové povinnosti; postup je
dnes upraven zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích).