Důvodová zpráva

- 163 -
místního řízení jde o postup (ucelený soubor úkonů), který je v tomto případě fakultativně
realizován v rámci nalézacího řízení (§ 133 a násl.). Správce daně jej využívá ke zjištění, zda
je tvrzení daňového subjektu podloženo důkazy, jestliže vzniknou pochybnosti o správnosti,
průkaznosti, úplnosti nebo pravdivosti daňového tvrzení. V případě, že vzniknou takovéto
pochybnosti, správce daně se rozhoduje, zda ověří schopnost daňového subjektu své tvrzení
prokázat pomocí institutu místního šetření, při kterém dojde např. k ohledání několika faktur,
nově provozovaného skladu atp., nebo zda jsou pochybnosti takového rozsahu, že by mělo
dojít k zahájení daňové kontroly, anebo zda postačí, pokud daňový subjekt potřebné listiny
s případným vysvětlením doručí správci daně. V případě, že se správce daně domnívá, že není
potřeba provádět kapacitně náročnou daňovou kontrolu, a pro odstranění vzniklých
pochybností postačí jen poskytnutí dílčích důkazních prostředků subjektem daně, vyzve jej
v tomto duchu. Cílem návrhu je upravit nejen zahájení tohoto postupu, ale také jeho průběh a
ukončení, které v současné úpravě absentují. Je řešena situace, kdy nedojde k odstranění
pochybností; daňový subjekt bude mít v takovém případě možnost navrhnout pokračování
v dokazování, a to postupem obdobným pro daňovou kontrolu tak, aby měl možnost aktivně
se na správě daně podílet.
K § 89
Zvolí-li správce daně k vyjasnění sporných a nejasných skutečností postup k odstranění
pochybností, je povinen své pochybnosti konkretizovat ve výzvě, kterou podle odstavce 1
doručí daňovému subjektu.
Obsah výzvy musí být podle odstavce 2 formulován tak, aby umožnil daňovému
subjektu konkrétní a určitou odpověď, resp. dodání požadovaných důkazních prostředků. Ve
výzvě proto musí být pochybnosti vymezeny tak, aby měl daňový subjekt možnost se k nim
vyjádřit (mohl doplnit neúplné údaje, vysvětlit nejasnosti, nepravdivé údaje opravit, a
prokázat pravdivost zbývajících údajů).
Zvláštní úprava je v odstavci 3 věnována omezení, do kdy může správce daně vyzvat
daňový subjekt, který uplatňuje daňový odpočet. Pro tyto případy návrh předpokládá
třicetidenní lhůtu pro vydání příslušné výzvy správcem daně, jejíž počátek ovšem na rozdíl od
současné úpravy doplněné poslaneckou iniciativou v roce 2007 započne nejdříve po uplynutí
lhůty pro podání daňového tvrzení. Toto opatření má vést k určité právní jistotě, zejména při
správě nadměrných odpočtů u daně z přidané hodnoty.
Podle odstavce 4 správce daně stanoví ve výzvě daňovému subjektu přiměřenou lhůtu
k odpovědi, nejméně 15 dnů a dále je povinen poučit daňový subjekt o následcích spojených
s nedodržením této lhůty.
K § 90
Odstavec 1 dává daňovému subjektu možnost volby, zda výzvě vyhoví podáním
učiněným písemně nebo zda si sjedná ústní projednání pochybností u správce daně, nebo
požádá o provedení místního šetření.
Odstavec 2 určuje výsledek postupu podle odstavce 1 tak, že správce daně buď výsledek
zaprotokoluje, nebo o tom učiní v případě písemného vyřízení podle odstavce 1 písm. a)
úřední záznam. Z tohoto dokumentu musí být patrné, které pochybnosti považuje správce
daně za odstraněné a které nikoliv.
Pokud se při postupu podle předchozích odstavců neodstraní pochybnosti vyslovené
správcem daně ve výzvě, popřípadě vzniknou další navazující, což vyplývá z protokolu nebo
úředního záznamu, tak vzniká podle odstavce 3 daňovému subjektu oprávnění požádat o další
dokazování provedením dalších důkazů, které v žádosti označí. Toto právo je třeba využít ve
lhůtě 15 dnů.