Důvodová zpráva

- 162 -
V odstavci 2 jsou vymezena oprávnění daňového subjektu, u něhož je prováděna
daňová kontrola. Jejich využití daňovým subjektem by mělo předcházet následným sporům
po stanovení daně na základě kontrolní zprávy.
Daňový subjekt jedná při daňové kontrole prostřednictvím jím určených osob. Nemusí
to vždy být zaměstnanci, mohou to být i nejrůznější osoby, které se podílejí, resp. zajišťují
jeho činnost, nejtypičtější jsou pracovníci účetních firem. V odstavci 3 jsou rovněž stanoveny
další povinnosti daňového subjektu, u něhož je prováděna daňová kontrola. Tyto povinnosti
jsou nastaveny tak, aby v době daňové kontroly mohly být daňové povinnosti, které jsou
předmětem daňové kontroly co nejúplněji prokázány. Postup je podřízen stejně jako ostatní
postupy základním zásadám správy daní.
Odstavec 4 odkazem na příslušná ustanovení staví pravomoc správce daně při kontrole
na roveň jeho oprávnění při místním šetření tím, že mu svěřuje zákonem stanovené prostředky
normované v části věnované místnímu šetření. Navíc pak disponuje rozšířenými oprávněními
obsaženými v ustanoveních o daňové kontrole.
K § 87
Zahájení daňové kontroly podle odstavce 1 je okamžikem provedení prvního úkonu
vůči daňovému subjektu, ze kterého je jasné, co je předmětem a v jakém rozsahu bude
kontrolován. Pokud po zahájení daňové kontroly dojde ke změně místní příslušnosti, je
v zájmu hospodárného a efektivního dokončení tohoto postupu stanoveno, že daňovou
kontrolu dokončí správce daně, který kontrolu zahájil. Zde musí správce daně dbát, aby
zahájení kontroly nemohlo být posléze prohlášeno za účelové z důvodu prodloužení
prekluzívní lhůty pro vyměření daně. Jinými slovy, pokud nebude bezprostředně po zahájení
daňové kontroly pokračovat v její realizaci, musí správce daně důvody, proč nepřezkoumává
jednotlivé doklady, což může být zapříčiněno důvody na straně daňového subjektu, např.
organizací archivu, pečlivě zaprotokolovat. Spolu se sepsáním protokolu o zahájení daňové
kontroly by tak mělo dojít i k faktickému prověřování, resp. připravenosti toto faktické
prověřování vykonat; může nastat situace, kdy z důvodů na straně kontrolovaného bude
faktické prověřování efektivnější provést později (např. daňový subjekt přislíbí připravit
příslušné podklady apod.), což bude často věcí vzájemné dohody obou stran.
Nově je navrženo řešení situace, kdy se daňový subjekt v rozporu se zásadou
spolupráce vyhýbá zahájení daňové kontroly. Odstavce 2 až 6 tak podrobně řeší situaci, kdy
daňový subjekt neumožní zahájit a provést daňovou kontrolu, čímž se konkludentně vzdává
svého elementárního práva na stanovení daně dokazováním. Porušení zásady spolupráce tak
může vést ke stanovení daně podle pomůcek (§ 98).
K § 88
V kontextu s chronologií daňové kontroly jsou upravena pravidla pro zpracování zprávy
o daňové kontrole, která je formálním završením tohoto postupu. Právě při jejím zpracování
dostává daňový subjekt daně šanci vyjádřit se k navrhovaným kontrolním závěrům. Nicméně
návrh obsahuje i pravidla ukončení kontroly pro případ, že daňový subjekt spolupracovat
nechce. Navržený text se velmi podrobně zabývá náležitostmi zprávy o daňové kontrole a
postupem při seznámení daňového subjektu s jejím návrhem, následným projednáním, jakož i
doručením. Podrobně formulovaný postup plně odpovídá významu této zprávy.
Postup k odstranění pochybností ( § 89 a § 90)
Dalším tradičním postupem směřujícím ke správnému a úplnému zjištění a stanovení
daňové povinnosti je tzv. postup k odstranění pochybností, který nahradil terminologicky
nepřesný výraz platné právní úpravy – vytýkací řízení. Podobně jako u daňové kontroly či