Důvodová zpráva

- 140 -
vyrozumět daňový subjekt o tom, jak bylo s podnětem naloženo, tedy i v případě, že je přijat
kladně a ve věci bude činěna náprava. Zákon nestanoví konkrétní formu vyrozumění a není
proto vyloučeno, aby z hlediska ekonomie řízení k vyrozumění došlo současně s úkonem,
jehož vykonání se daňový subjekt brojením proti nečinnosti domáhá.
Ustanovení odstavce 4 upravuje postup nadřízeného správce daně poté, co shledá
podání, ve kterém daňový subjekt upozorňuje na porušení zásady postupovat v řízení bez
zbytečných průtahů, neoprávněným; v takovém případě nadřízený správce daně upozornění
odloží a vyrozumí o tom podatele.
K § 37
V tomto ustanovení je stanoveno obecné pravidlo, které se uplatní v případě, že je
správci daně stanovena určitá lhůta pro vydání rozhodnutí, popřípadě provedení jiného úkonu.
Běh této lhůty se přerušuje vydáním rozhodnutí k součinnosti (obvykle označováno jako
výzva) v případě, že počátek běhu lhůty pro správce daně je závislý na okamžiku podání
daňovým subjektem. Typickým případem bude výzva k odstranění vad podání (§ 73) či výzva
k odstranění vad odvolání (§ 112). Jestliže dojde k součinnosti a překážka na straně podatele
pomine, začíná správci daně běžet lhůta v původní délce od okamžiku odstranění této
překážky.
2.3. Doručování
Pro oblast doručování návrh počítá s budoucí unifikací tohoto komunikačního toku pro
oblast veřejné správy. V případě elektronické komunikace je tak předpokládáno užití
zvláštního zákona, který je připravován v rámci projektu e-governmentu s cílem sjednotit tuto
oblast pro všechny orgány veřejné moci včetně soudů. Přestože myšlenka obdobného
sjednocení na poli klasického doručování listinných dokumentů zatím nenalezla patřičné
odezvy, zohledňuje text návrhu daňového řádu standardy obvyklé pro oblast doručování podle
jiných právních předpisů s tím, že zachovává specifika správy daní (např. doručování
hromadným předpisným seznamem). Celý systém doručování je pak, na rozdíl od současné
úpravy, avšak v souladu se současným trendem v oblasti doručování, nastaven tak, že
přednostně je třeba písemnosti doručovat při jednání nebo elektronickou formou. Ostatní
způsoby využívající provozovatele poštovních služeb či vlastních pracovníků budou možné až
jako sekundární možnost. Je tak reflektována především zásada hospodárnosti a procesní
ekonomie, která v důsledku předpokládaného zvýšení elektronické komunikace povede i ke
zrychlení a vyšší efektivitě práce na úřadech. Využití nové úpravy doručování rovněž přinese
jistotu ohledně skutečnosti, zda písemnost byla doopravdy doručena, neboť dle platné právní
úpravy je uplatnění fikce doručení vázáno na podmínku zdržování se v místě doručení, což je
z praktického hlediska velmi neurčité a snadno zneužitelné. Nově je do návrhu vložen institut
umožňující adresátům žádat správce daně o vyslovení neúčinnosti doručení v případech, kdy
doloží existenci závažných důvodů, pro které nemohla být doručovaná písemnost vyzvednuta.
2.3.1. Obecná ustanovení o doručování
K § 38 - Způsoby doručování
Ustanovení odstavců 1 a 2 taxativně vymezují v úvahu přicházející formy doručování
písemností při správě daní. Volba příslušné formy doručení je odvislá od obsahu a povahy
písemnosti, od technické vybavenosti jak na straně správce daně, tak i adresáta písemnosti,
jakož i dalších okolností. Ve smyslu zásady hospodárnosti a procesní ekonomie je
upřednostňováno doručování osobou správce daně při ústním jednání a doručování