Důvodová zpráva

- 135 -
K § 25 - Zástupce
V odstavci 1 je obsažen obecný výčet forem zastoupení s tím, že jednotlivá specifika
jednotlivých forem zastupování jsou upravena v následujících ustanoveních. Pro označení
zástupce, jehož postavení vzniklo z titulu udělené plné moci, je nadále používáno tradiční
označení - zmocněnec.
Ustanovení odstavce 2 upravuje oprávnění správce daně jednat s daňovým subjektem
přímo bez ohledu na existenci zastoupení. Tento průlom do principu zastoupení je však
striktně vázán na případy, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná a účelná. Z povahy věci
vyplývá, že k této situaci dojde nejčastěji v případě zastoupení na základě plné moci. Stejně
tak je správce daně oprávněn v některých případech vyzvat přímo daňový subjekt k tomu, aby
určitým způsobem konal. O takových úkonech správce daně směrem k daňovému subjektu,
který je zastoupen, musí neprodleně vyrozumět zástupce daňového subjektu.
K § 26 – Zákonný zástupce
Ustanovení upravuje zákonné zastupování fyzické osoby, která nemůže jednat před
správcem daně samostatně pro nezpůsobilost nebo omezenou způsobilost k právním úkonům.
Terminologie „zákonný zástupce“ a „opatrovník“ se řídí obvyklým způsobem používání
těchto pojmů tak, jak je to zřejmé z ustanovení § 26 a násl. občanského zákoníku. Zákonný
zástupce, jehož oprávnění vzniklo na základě zákona či rozhodnutí soudu, pak standardním
způsobem realizuje práva zastoupeného.
K § 27 – Ustanovený zástupce
V ustanovení odstavce 1 je správci daně umožněno, aby v určitých případech ustanovil
daňovému subjektu zástupce z moci úřední. To bude možné pouze při naplnění některého z
taxativně vymezených důvodů, např. v případě, kdy nedošlo k ustavení opatrovníka soudem,
a to i přesto, že jsou zde skutečnosti, které ustanovení opatrovníka soudem odůvodňují.
Existence důvodů pro ustanovení zástupce musí být prokazatelná.
Ustanovení zástupce je podle odstavce 2 možné pouze tehdy, pokud se zastupováním
existuje předchozí souhlas. Nově je v návrhu upravena situace, kdy souhlas se zastupováním
nebude udělen. V tomto případě lze ve spolupráci s Komorou daňových poradců ČR ustanovit
zástupce z řad daňových poradců tak, aby byla zajištěna garance profesionality. Současně
přijímaná změna zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových
poradců České republiky, přiznává ustanovenému zástupci z řad daňových poradců náhradu
ušlého výdělku ve výši obvyklé ceny, v tomto případě ceny odpovídající tarifu advokátů, což
je druhá největší skupina zmocněnců v daňovém řízení. Vzhledem k proceduře, která
předchází ustanovení zástupce, není odvolání přípustné.
V odstavci 3 je upraven zánik zastoupení v případě, že zástupce zemřel či je
nezpůsobilý k právním úkonům, resp. k výkonu zastupování v důsledku ztráty profesního
oprávnění, a to ode dne účinnosti rozhodnutí, kterým je této způsobilosti zbaven.
Zastupování ustanoveným zástupcem by mělo být opatřením na přechodnou dobu a
výlučně jen pro účely a potřeby správy daní. V odstavci 4 je proto upravena možnost pro
ustanoveného zástupce i zastoupeného navrhnout zrušení zastupování v případě, že pominuly
důvody pro zastupování nebo jsou k tomu důvody, které správce daně shledá jako závažné.
Zrušit zastoupení může správce daně i z moci úřední. Ke zrušení zastoupení správce daně
přistoupí i v případech, kdy je soudem ustanoven opatrovník, pokud došlo k ustanovení
zástupce podle odstavce 1 písm. a). Proti rozhodnutí, kterým se zastoupení ustanoveným
zástupcem ruší, není možné odvolání, na rozdíl od rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno
návrhu na zrušení zastoupení, kde má odvolání odkladný účinek. Po dobu odvolacího řízení je
proto nutné na k dotyčnému přistupovat tak, jako by nebyl zástupcem.