Důvodová zpráva
Důvodová zpráva
Důvodová zpráva
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
- 133 -<br />
subjekt“ používat v případech, kdy se stanoví povinnosti nebo přiznávají práva oběma typům<br />
subjektů povinných k dani. Rovněž právní nástupce, který vstupuje do práv svého předchůdce<br />
se tak stává daňovým subjektem. V případě odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou<br />
ve smyslu ustanovení § 2 považovány v dalším textu navrhovaného zákona za daň, má osoba<br />
povinná k tomuto odvodu rovněž postavení daňového subjektu, resp. poplatníka, ačkoliv jí<br />
zákon tak výslovně neoznačuje. Totéž platí i pro osoby, kterým bylo uloženo peněžité plnění<br />
podle správního řádu.<br />
Odstavec 2 stanoví, že daňový subjekt, i když přestal splňovat kritéria vymezení tohoto<br />
pojmu v jednotlivých zákonech, zůstává nadále v pozici daňového subjektu pro uplatnění<br />
procesních práv při správě daní, pokud je ještě možno o jeho daňové povinnosti vést<br />
příslušná řízení.<br />
Odstavec 3 reaguje na skutečnost, že správy daní se mohou namísto daňového subjektu<br />
účastnit i osoby, které disponují stejnými procesními právy, přičemž se nejedná o zastoupení.<br />
Vztah mezi daňovým subjektem a touto osobou zakládá a upravuje jiný zákon a na jeho<br />
základě vydané rozhodnutí. Z hlediska daňového procesu je na tuto osobu pohlíženo jako na<br />
daňový subjekt, pokud zákon nestanoví zúžení tohoto postavení. V praxi půjde zejména o<br />
správce dědictví a insolvenčního správce, popřípadě další správce ustanovené na základě<br />
zákona.<br />
K § 22<br />
V ustanovení odstavce 1 se vymezuje pojem plátcovy pokladny a stanoví rozhodné<br />
skutečnosti, po jejichž splnění lze organizační jednotku plátce daně považovat za plátcovu<br />
pokladnu, přičemž zvláštní daňový zákon stanoví, pro které daňové povinnosti se tento<br />
procesní instrument použije. Tato organizační jednotka není podmíněna jinými formálními<br />
úkony, než vlastním určením daňového subjektu, nejčastěji se jedná o vnitřní organizační<br />
normu.<br />
Plátcově pokladně je podle odstavce 2 místně příslušným ten správce daně, v obvodu<br />
jehož územní působnosti je umístěna plátcova pokladna, neboť to odpovídá zásadě<br />
hospodárnosti a procesní ekonomie.<br />
Procesní postavení plátcovy pokladny je konkretizováno v odstavci 3 tak, že plátcova<br />
pokladna má při správě daní stejná práva a povinnosti jako plátce daně, přičemž majetková<br />
odpovědnost plátce daně ve vztahu k jeho pokladně zůstává nedotčena. Pro případ kolize mezi<br />
jednáním plátce daně a jeho plátcovy pokladny je explicitně upřednostněno jednání plátce<br />
daně, který je hlavním nositelem povinností při správě daní. Dojde-li k vymáhání nedoplatku<br />
evidovaného k plátcově pokladně, vymáhání zajistí na základě dožádání správce daně<br />
příslušný daňovému subjektu, který plátcovu pokladnu zřídil, neboť se jedná o výkon vůči<br />
jeho majetku. Již historicky je plátcova pokladna využívána zejména z důvodu oboustranného<br />
zjednodušení komunikace a tím i lepší efektivnosti správy daní, např. při správě povinností<br />
plátce daně z příjmů ohledně srážkové daně a daně ze závislé činnosti. Vzhledem k předmětu<br />
úpravy se konkretizace daně, při jejíž správě se použije daný procesní institut, ponechává na<br />
příslušném hmotně-právním daňovém zákonu.<br />
K § 23 – Třetí osoby<br />
Dalším okruhem osob, které se na řízení mohou podílet, jsou s výjimkou daňového<br />
subjektu, všechny další osoby, které mají práva a povinnosti při správě daní, nebo jejichž<br />
práva a povinnosti jsou správou daní dotčena v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem.<br />
Návrh je označuje tradičním názvem třetí osoby. Do této skupiny lze zahrnout svědka,<br />
odborného konzultanta, znalce, tlumočníka, jakož i další osoby mající povinnost součinnosti<br />
při správě daní.