Důvodová zpráva

Důvodová zpráva Důvodová zpráva

17.03.2014 Views

- 131 - šikanózním změnám „skutečného sídla“, které by měly za následek přesouvání agendy z úřadu na úřad a s tím spojené pracné zjišťování skutečného umístění sídla dané právnické osoby. Efektivnější je jistota údaje zapsaného v rejstříku, jehož změnu nelze provádět tak, aby mohlo docházet k případnému zdržování a zdražování správy daní. Daňový subjekt, který přesune svou správu (tedy své skutečné sídlo ve smyslu občanského zákoníku), ale v důsledku případné zdlouhavosti zaznamenání změn v obchodním či jiném rejstříku, by měl být stále místně příslušný k původnímu správci daně. Případnému zvýšení nákladů na komunikaci s tímto správcem daně, které mohou vzniknout v důsledku větší vzdálenosti obou subjektů, může být zabráněno uplatněním delegace ve smyslu § 20, popřípadě použitím institutu zvolené adresy pro doručování ve smyslu § 44 odst. 2. Speciální úpravu určení místní příslušnosti upravuje odstavec 2 pro správu některých majetkových daní, respektující místo, kde se v čase zdanění majetek nachází. Místně příslušným správcem daně pro správu daně z nemovitostí je podle odstavce 3 správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází. Ustanovení odstavce 4 obsahuje speciální místní příslušnost při správě poplatků, které zpoplatňují úkon, tj. soudní a správní poplatky. Příslušným k jejich správě je ten orgán veřejné moci, který zpoplatněný úkon provádí. K § 16 Odstavec 1 stanoví, který správce daně je místně příslušný v případě, že je místně příslušných několik správců daně. Pokud taková situace nastane, je místně příslušným ten správce daně, který zahájil řízení jako první, a to za podmínky, že se příslušní správci daně nedohodnou jinak. Odstavec 2 stanoví postup řešení sporů o místní příslušnost, které řeší a rozhoduje vždy správce daně jim nejblíže nadřízený, v nejvyšším stupni pak ministerstvo nebo jiný ústřední správní orgán. K § 17 Správci daně je zde umožněno získat ucelený pohled na daňové subjekty, jejichž daňovou povinnost spravuje. K tomuto účelu může provést potřebný úkon i mimo obvod své územní působnosti. Této možnosti bude správce daně využívat především ve velkých městech a v případech, kdy využití institutu dožádání by mohlo vést ke zmaření účelu úkonu v důsledku prodlení. K § 18 – Změna místní příslušnosti Toto ustanovení stanoví postup pro případ, že se změní místní příslušnost správce daně. Postoupení spisu novému správci daně, s připojeným výpisem z osobního daňového účtu daňového subjektu, provede dosavadní správce daně bez zbytečných průtahů a v co nejkratším čase. Do doby postoupení vykonává dosavadní správce daně příslušnou agendu dál tak, aby byl zajištěn princip kontinuity fungování veřejné správy. Změna místní příslušnosti u registrovaných daňových subjektů se řídí ustanovením § 128 odst. 4 a 5. Dalším speciálním případem odlišného posouzení okamžiku, kdy přechází oprávnění ke správě daní na nově příslušného správce daně, obsahují ustanovení § 87 odst. 1 a § 119 odst. 5. K § 19 – Dožádání Institut dožádání umožňuje správci daně požádat jiného správce daně o provedení úkonu, popř. vícero souvisejících úkonů (tj. postupu) či provedení dílčího řízení (např. provedení exekuce nebo její části). Dožádání je instrument, který je uplatnitelný výlučně

- 132 - z moci úřední a příslušné dožádání lze učinit jak u správce daně stejného stupně, tak i stupně nižšího. Pro využívání tohoto institutu budou dány důvody zejména při naplnění zásad efektivity, hospodárnosti a rychlosti správy daní. O případných sporech vzniklých při dožádání rozhoduje instančně vyšší správce daně. K § 20 -- Delegace Návrh nadále zachovává možnost delegace místní příslušnosti na základě zákona, tj. rozhodnutím správce daně. Odstavec 1 však oproti platné právní úpravě klade konkrétnější podmínky. Institut delegace představuje možnost přenesení místní příslušnosti ke správě daní na jiného věcně příslušného správce daně. K jeho využití může dojít na žádost daňového subjektu nebo z podnětu příslušného správce daně. Správce daně vyššího stupně, nadřízený oběma správcům daně, deleguje místní příslušnost ke správě daní tehdy, shledá-li důvody takového návrhu účelnými z hlediska naplnění zásad správy daní, zejména z pohledu odbornosti, hospodárnosti a šetření práv dotčených osob. Za opodstatněnou může být považována např. delegace na žádost daňového poradce s odůvodněním, že výkon jeho profese ovlivňuje jeho vztahy s místně příslušným správcem daně. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti znamená výrazný zásah do práv a povinností dotčeného daňového subjektu, je odvolání proti tomuto rozhodnutí přiznán odkladný účinek. Delegace představuje odchylnou změnu obecných pravidel daných zákonem pro stanovení místní příslušnosti, a proto dojde-li ke změně zákonných podmínek, je nutno v souladu s odstavcem 2 znovu prověřit, zda i nadále existují důvody z hlediska zásad správy daně pro stanovení místní příslušnosti odlišně od zákona. Nadřízený správce daně pak může původní delegaci zrušit či potvrdit, popřípadě provést delegaci na jiného správce daně, zejména pokud zjistí, že nastaly nové podmínky, které nebyly při původní delegaci zohledněny, popřípadě tyto podmínky dříve neexistovaly. 2.1.2. Osoby zúčastněné na správě daní a zastoupení Okruh dalších osob, které participují na naplnění cíle správy daní, vymezuje návrh v samostatném bloku pod společným označením osoby zúčastěné na správě daní. Je zohledněn fakt, že se nejedná pouze o účastníky řízení (ve smyslu jiných procesních předpisů), neboť jejich procesní práva jsou dána i v režimu mimo probíhající řízení, zejména v rámci vyhledávací činnosti správce daně. Samotné postavení daňového subjektu, který je ve vrchnostensky podřazeném postavení primárně účasten správy daní, není odvozováno od existence daňového řízení, nýbrž od existence daňových povinností vyplývajících z hmotněprávní úpravy. Daňový subjekt (§ 21 a § 22) K § 21 Návrh vychází z předpokladu, že vymezení daňového subjektu musí být upraveno v jednotlivých hmotně-právních daňových zákonech. Pro potřeby procesního předpisu je tak podle odstavce 1 za daňový subjekt považována osoba, kterou takto daňový zákon označí, resp. využije ustálené označení poplatník (obvykle osoba, jejíž příjmy jsou přímo podrobeny zdanění) nebo plátce daně (obvykle osoba, která pod osobní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků). Podmínky, za nichž se konkrétní fyzická nebo právnická osoba stává poplatníkem nebo plátcem daně, tedy daňovým subjektem, jsou vymezeny ve zvláštních daňových zákonech. Je tomu tak proto, že teprve podle konkrétního druhu daně vzniká různým subjektům toto postavení spolu s určením, jakým způsobem budou plnit své povinnosti při správě daní. Daňové zákony pak mohou společný pojem „daňový

- 131 -<br />

šikanózním změnám „skutečného sídla“, které by měly za následek přesouvání agendy<br />

z úřadu na úřad a s tím spojené pracné zjišťování skutečného umístění sídla dané právnické<br />

osoby. Efektivnější je jistota údaje zapsaného v rejstříku, jehož změnu nelze provádět tak, aby<br />

mohlo docházet k případnému zdržování a zdražování správy daní. Daňový subjekt, který<br />

přesune svou správu (tedy své skutečné sídlo ve smyslu občanského zákoníku), ale v důsledku<br />

případné zdlouhavosti zaznamenání změn v obchodním či jiném rejstříku, by měl být stále<br />

místně příslušný k původnímu správci daně. Případnému zvýšení nákladů na komunikaci<br />

s tímto správcem daně, které mohou vzniknout v důsledku větší vzdálenosti obou subjektů,<br />

může být zabráněno uplatněním delegace ve smyslu § 20, popřípadě použitím institutu<br />

zvolené adresy pro doručování ve smyslu § 44 odst. 2.<br />

Speciální úpravu určení místní příslušnosti upravuje odstavec 2 pro správu některých<br />

majetkových daní, respektující místo, kde se v čase zdanění majetek nachází.<br />

Místně příslušným správcem daně pro správu daně z nemovitostí je podle odstavce 3<br />

správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází.<br />

Ustanovení odstavce 4 obsahuje speciální místní příslušnost při správě poplatků, které<br />

zpoplatňují úkon, tj. soudní a správní poplatky. Příslušným k jejich správě je ten orgán<br />

veřejné moci, který zpoplatněný úkon provádí.<br />

K § 16<br />

Odstavec 1 stanoví, který správce daně je místně příslušný v případě, že je místně<br />

příslušných několik správců daně. Pokud taková situace nastane, je místně příslušným ten<br />

správce daně, který zahájil řízení jako první, a to za podmínky, že se příslušní správci daně<br />

nedohodnou jinak.<br />

Odstavec 2 stanoví postup řešení sporů o místní příslušnost, které řeší a rozhoduje vždy<br />

správce daně jim nejblíže nadřízený, v nejvyšším stupni pak ministerstvo nebo jiný ústřední<br />

správní orgán.<br />

K § 17<br />

Správci daně je zde umožněno získat ucelený pohled na daňové subjekty, jejichž<br />

daňovou povinnost spravuje. K tomuto účelu může provést potřebný úkon i mimo obvod své<br />

územní působnosti. Této možnosti bude správce daně využívat především ve velkých městech<br />

a v případech, kdy využití institutu dožádání by mohlo vést ke zmaření účelu úkonu<br />

v důsledku prodlení.<br />

K § 18 – Změna místní příslušnosti<br />

Toto ustanovení stanoví postup pro případ, že se změní místní příslušnost správce daně.<br />

Postoupení spisu novému správci daně, s připojeným výpisem z osobního daňového účtu<br />

daňového subjektu, provede dosavadní správce daně bez zbytečných průtahů a v co<br />

nejkratším čase. Do doby postoupení vykonává dosavadní správce daně příslušnou agendu dál<br />

tak, aby byl zajištěn princip kontinuity fungování veřejné správy. Změna místní příslušnosti u<br />

registrovaných daňových subjektů se řídí ustanovením § 128 odst. 4 a 5. Dalším speciálním<br />

případem odlišného posouzení okamžiku, kdy přechází oprávnění ke správě daní na nově<br />

příslušného správce daně, obsahují ustanovení § 87 odst. 1 a § 119 odst. 5.<br />

K § 19 – Dožádání<br />

Institut dožádání umožňuje správci daně požádat jiného správce daně o provedení<br />

úkonu, popř. vícero souvisejících úkonů (tj. postupu) či provedení dílčího řízení (např.<br />

provedení exekuce nebo její části). Dožádání je instrument, který je uplatnitelný výlučně

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!