Důvodová zpráva

- 237 -
implementována též do jiných procesních předpisů, by taková konstrukce byla spíše
kontraproduktivní.
Příslušný text by měl být zobecněn tak, aby kromě daňové kontroly pamatoval zejména
na situace, kdy je správce daně oprávněn dožadovat se údajů, které jsou potřebné pro správné
a úplné zjištění daňových povinností, ale které jsou zároveň chráněny povinností mlčenlivosti
advokáta podle příslušného zákona.
Výslovné zakotvení požadavku na přítomnost advokáta, kterého se případná daňová
kontrola či místní šetření dotýká, sleduje zabezpečení spolupráce se správcem daně. Od
účinnosti této spolupráce bude možné odvodit následnou součinnost České advokátní komory.
V dispozici tohoto kontrolovaného advokáta pak je, do jaké míry bude se správcem daně
spolupracovat bez nutnosti součinnosti komory (zejména při dokazování jeho vlastní daňové
povinnosti). Pouze v případě, že by se dospělo k závěru, že požadavky správce daně jsou
v rozporu se zájmy jeho klientů chráněnými mlčenlivostí advokáta, bude možné uplatnit
proces popsaný v odstavcích 2 až 4.
K § 249 – Opatření při mezinárodním zdanění
Toto ustanovení zakládá pro Ministerstvo financí zmocnění k zajištění vzájemnosti ve
vztahu k zahraničí, včetně možnosti uplatňovat retorzní opatření, a zmocnění rozhodovat
u zahraničních daňových subjektů o způsobu zdanění ve sporných případech.
Převod výnosu daní (§ 250 a § 251)
K § 250
Do společných ustanovení je rovněž zařazena problematika převodu výnosu daní,
vybírá-li správce daně prostředky, které náleží do jiného veřejného rozpočtu, než toho, jehož
účty spravuje. Správce daně musí v takových případech převést výnos podle daného
rozpočtového určení, a to ve lhůtách stanovených zákonem určujícím rozpočtové určení.
Pro případy, kdy daňový subjekt je současně příjemcem celého výnosu odváděné daně,
se jeví jako efektivní umožnit, aby správce daně mohl od daňové úhrady upustit. Proti
rozhodnutí správce daně ve věci převodu výnosu daní může být uplatněna námitka a poté
odvolání s odkladným účinkem, nebylo-li námitce vyhověno. Správce daně je vázán
informační povinností vůči příslušnému příjemci výnosu daně.
K § 251
Obdobně se jeví jako racionální zakotvit zde ustanovení týkající se převodu výnosu
daní, resp. uzákonit nárok na vracení případného přeplatku na dani (včetně řešení způsobu a
výše úroků z tohoto vratitelného přeplatku), příslušným daňovým subjektům u daní, jejichž
příjemcem není státní rozpočet tak, aby zákonné rozpočtové určení bylo i v těchto případech
zachováno. Pravidla pro vracení tohoto přeplatku, nebo jeho převedení na úhradu jiného
nedoplatku, jsou založena na principu umožňujícím použití jakýchkoliv ještě nepřevedených
prostředků. Při jejich nedostatku se o vrácení vratitelného přeplatku postará příjemce
převedeného výnosu daně. Pro daný proces jsou stanoveny lhůty vyplývající z ustanovení §
150 a § 151.
K § 252 – Prominutí daně
Návrh předpokládá, že nárok na prominutí daně či jejího příslušenství, jakož i pravomoc
k tomuto prominutí založí jednotlivé hmotně-právní normy v jiných právních předpisech
(např. např. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, č. 357/1992 Sb., o dani
dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích).