Důvodová zpráva

- 234 -
(např. jsou-li dány důvody pro osvobození), je správci daně přiznána diskreční pravomoc
uložit pořádkovou pokutu do výše 1000,- Kč.
Správce daně dle odstavce 5 vyrozumí daňový subjekt o uložené pokutě platebním
výměrem, přičemž třicetidenní lhůta splatnosti počne běžet až jeho oznámením. Tento
platební výměr obsahuje způsob výpočtu ze zákona vzniklé pokuty.
K § 244 – Penále
V odstavci 1 je upraven institut penále, které je obligatorní sankcí vznikající přímo ze
zákona, pokud správce daně doměří daň vyšší, nebo pokud je snižován daňový odpočet či
daňová ztráta, než jak byly stanoveny. Jde tedy o následek za nesplnění povinnosti tvrzení,
která stíhá daňový subjekt a která má povahu platebního deliktu. Při aplikaci tohoto
ustanovení není správci daně dán prostor pro uvážení (diskreci), neboť důvody vzniku této
sankce a její výše vyplývají přímo ze zákona. Tato sankce se uplatní bez ohledu na stav
osobního daňového účtu daňového subjektu a postupuje se obdobně jako za situace, kdy je
správcem daně evidován u daňového subjektu daňový nedoplatek nebo přeplatek, protože se
jedná o pochybení při tvrzení daně. Pokud by v rámci jednoho doměřovacího řízení došlo
k přechodu od daňové ztráty, tedy záporného základu daně do kladné daňové povinnosti,
uplatní správce daně penále v součtu částek podle odstavce 1 písm. a) + c), popřípadě a) + b).
V rámci zmírnění dopadů na daňové subjekty se oproti současnému stavu zmírňuje sankce za
případy, kdy daňový subjekt ve svém tvrzení uvede neoprávněně vyšší daňovou ztrátu a toto
pochybení nezhojí ani dodatečně. Snížení se navrhuje zejména s ohledem na nejistotu, zda
vůbec v budoucnu nastane možnost pro reálné uplatnění vyměřené ztráty.
Podle ustanovení odstavce 2 se na rozdíl od odstavce 1 penále zjištěné při zvýšení daně
naopak sníží o penále vzniklé při zjištění snížení daňové ztráty v některém z předchozích
zdaňovacích obdobích, byla-li předmětná ztráta uplatněna v nesnížené výši a snížení této
ztráty bylo již v některém z těchto předchozích zdaňovacích obdobích penalizováno a penále
uhrazeno.
V odstavci 3 je uloženo správci daně vyrozumět daňový subjekt o povinnosti uhradit
penále dodatečným platebním výměrem a je zde také stanovena splatnost penále ve vazbě na
právní moc tohoto platebního výměru.
V odstavci 4 se navrhuje výrazně preferovat daňové subjekty, jestliže dobrovolně
podají dodatečné daňové přiznání, dodatečné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, neboť
v tomto případě nevzniká penále, a to do výše částky, která je v takovém dodatečném podání
uvedena. Jinými slovy, na daňový subjekt, který unese své břemeno tvrzení, byť se
zpožděním, se tato sankce nevztahuje.
Úrok z prodlení (§ 245 a § 246)
K § 245
Úrok z prodlení je stanoven jako ekonomická náhrada za nedoplatky peněžních
prostředků na daních, které musí veřejné rozpočty získávat z jiných zdrojů.
Návrh upravuje výši úroku z prodlení, který vzniká ze zákona, a to za každý den
prodlení z daňového nedoplatku, počínajíc pátým pracovním dnem, který následuje po dni
splatnosti, ve kterém měla být uhrazena daň ve správné výši, tj. původní den splatnosti. Den
splatnosti může být v důsledku doměření daně stanoven vícekrát (pro jednotlivé částky
odpovídající rozdílu, který je doměřen). V takovém případě se jedná o tzv. náhradní den
splatnosti, který pro počátek prodlení, a tudíž i pro vznik a výpočet úroku z prodlení nemá
význam. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní
bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního