Důvodová zpráva

- 227 -
V odstavci 3 se upravuje lhůta splatnosti případného rozdílu mezi částkou uvedenou ve
vyúčtování a částkou stanovenou správcem daně, kdy je tento rozdíl, předepsaný plátci daně
k přímé úhradě v případě, že dochází ke zvyšování povinnosti plátce daně odvést daň, splatný
v náhradní lhůtě třiceti dnů ode dne doručení platebního výměru.
V odstavci 4 se upravuje postup v případě, že je výše uvedeným rozdílem povinnost
plátce daně odvést daň snižována. Dále je zde stanovena třicetidenní lhůta pro správce daně
pro vrácení takto vzniklého přeplatku do třiceti dnů ode dne, kdy plátce prokáže, že částka
byla vrácena poplatníkovi.
K § 230
Odstavce 1 a 2 upravují procesní odchylky od obecné úpravy penále a úroku z prodlení,
přičemž je respektována obecná úprava, podle které, pokud plátce daně sám oznámí
dodatečným vyúčtováním neodvedenou nebo i nesraženou daň, penále mu nevzniká. V
případě úroku, který vzniká k pozdě odvedeným částkám před vyúčtováním, tedy v průběhu
zdaňovacího období, dochází k jeho zjištění až na základě vyúčtování, a splatnost je
stanovena lhůtou třiceti dnů po vyměření tvrzené daně ve vyúčtování.
K § 231 – Stížnost na postup plátce daně
Návrh zachovává specifický prostředek ochrany poplatníka proti nesprávnému postupu
plátce daně. Vzhledem k univerzálnímu pojetí stížnosti v rámci společných ustanovení návrhu
je tento typ ochranného prostředku pojat jako speciální instrument nazvaný stížnost na postup
plátce daně, který bude možné dle odstavce 1 využít v případě, kdy poplatník má pochybnost
o tom, zda plátce daně provedl správně srážku, či jinou formu vybrání daně. Poplatník může
požádat ve lhůtě šedesáti dnů ode dne, kdy se o takovém jednání dozvěděl, plátce daně
o vysvětlení žádostí, ve které uvede své pochybnosti.
Plátci daně se v odstavci 2 ukládá povinnost písemně odpovědět na žádost poplatníka ve
lhůtě třiceti dnů.
Nesouhlasí-li poplatník s vysvětlením plátce daně při srážení a vybírání daně (a poté, co
u takového plátce byla uplatněna žádost, podaná poplatníkem podle odstavce 1), může podle
odstavce 3 podat na takto závadný postup plátce stížnost u správce daně, v jehož obvodu má
plátce daně sídlo nebo bydliště.
Odstavec 4 stanoví, že pro řízení o stížnosti na postup správce daně se obdobně použije
procesní postup upravený v rámci odvolacího řízení. Správce daně vydá o stížnosti na postup
plátce daně podané poplatníkem rozhodnutí, které musí být odůvodněno a které je
doručováno jak poplatníkovi, který takové podání uplatnil, tak i plátci daně, proti kterému
stížnost směřovala. Toto rozhodnutí je možno příjemcem rozhodnutí, kterým je jak poplatník
tak plátce daně, napadnout odvoláním.
3.7. Právní nástupnictví a vztah k insolvenci
V případech zániku daňových subjektů, ať již s právním nástupcem nebo bez něho, je
nezbytné včas vypořádat jejich daňové nedoplatky v platební i nalézací rovině. Předmětné
vypořádání se tedy týká jak daňového tvrzení, které již bylo správcem daně stanoveno, dosud
však uhrazeno nebylo, tak i daňové povinnosti za zdaňovací období resp. za jeho část, za
kterou nebylo o stanovení daně dosud správcem daně rozhodnuto. Jde o případy skonu
fyzických osob nebo ukončení jejich podnikatelské činnosti a případy zániku právnických
osob s likvidací, bez likvidace nebo případy řešení úpadku nebo hrozícího úpadku podle
zvláštního zákona. Ustanovení upravující tyto speciální případy, které mohou nastat „v