Jak postupovat v krizových životních situacích?

nější než rodiče. Pro podání návrhu na určení vyživovací povinnosti
babičce platí totéž, co bylo napsáno v kapitole 1.1. V jaké výši
můžu požadovat výživné na děti?
Vyživovací povinnost prarodičů se uplatní v případě, že rodiče
nejsou schopni výživu z objektivních důvodů obstarat sami a nezletilé
dítě stanovení výživného nutně potřebuje. Uložení takové
povinnosti ale neznamená, že by celý dluh bývalého manžela na
výživném přešel na jeho matku. Ona by měla ze zákona povinnost
platit výživné až ode dne právní moci rozsudku. Nicméně
soud může stanovit povinnost placení výživného až za dobu tří
let zpátky.
Vyživovací povinnost prarodičů se tak uplatňuje spíše v případech,
kdy jeden z rodičů není k nalezení (např. uprchl do zahraničí)
nebo zemře. Na případy, kdy se rodič placení výživného vyhýbá,
se v praxi neuplatňuje.
právní předpisy:
• § 910 odst. 2 nového občanského zákoníku – vyživovací povinnost
prarodičů
• § 922 odst. nového občanského zákoníku – uložení vyživovací
povinnosti až za dobu 3 let zpátky
• Nález Ústavního soudu I.ÚS1276/10
Bohužel v praxi nejsou soudy v situacích, jako je vaše, k ukládání
vyživovací povinnosti prarodičům příliš nakloněny, takže vám nedokážeme
říci, zda byste byla s podáním návrhu úspěšná.
O této otázce už rozhodoval Ústavní soud. Jednalo se o případ,
kdy otec nezletilých dětí dlužil na výživném přes 100 tisíc Kč, byl
dokonce odsouzen k trestu odnětí svobody na 10 měsíců nepodmíněně.
Otec byl nezaměstnaný, předchozí zaměstnání mu zanikla
vždy ještě ve zkušební době, o podporu v nezaměstnanosti nepožádal.
Pracoval pouze nárazově, zřejmě tak, aby neměl příjem,
který by mohl být postižen exekucí.
A přesto Ústavní soud uzavřel, že se nejednalo o objektivní důvody,
protože se otec majetkového prospěchu vzdal bez vážného důvodu.
To, že nemohl platit výživné, bylo dáno čistě jeho subjektivními
důvody, a proto soud vyživovací povinnost prarodičům neuložil.
I. výživné na děti
20 ZPĚT NA OBSAH MANUÁLU