Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
strana 8<br />
INZERCE, HISTORIE | 26. SRPNA 2008<br />
Zeptali jsme se Moniky Žídkové<br />
Monika Žídková, která v roce<br />
1995 získala titul Miss ČR<br />
a Miss Europe, se stala nejen<br />
novým klientem, ale také novou<br />
tváří Hutnické zaměstnanecké<br />
pojišťovny. Zeptali jsme<br />
se jí proto na několik otázek…<br />
Proč jste si vybrala právě HZP?<br />
Dnešní doba je uspěchaná a přát si<br />
pevné zdraví rozhodně není prázdnou<br />
frází. Programy vaší pojišťovny mi vyhovují<br />
díky své preventivní povaze, a jelikož<br />
mám dvě malé děti (Nikolka – 7<br />
let, Davídek – 3 roky), tak hlavně tím, že<br />
myslí i na ně. A příspěvky jsou rozhodně<br />
zajímavé! Jako čtyřčlenná rodina můžeme<br />
využít až 6 000 Kč.<br />
Co konkrétně z nabídky programů<br />
HZP Vy a Vaše rodina využíváte?<br />
Hrozně ráda si zajdu zacvičit nebo třeba<br />
na solárko, takže příspěvek na sportovní<br />
aktivity mi maximálně vyhovuje.<br />
Když se cítím vyčerpaně, postaví mě návštěva<br />
ve fitku zase na nohy. A aerobic<br />
nebo step alespoň jednou týdně dokáže<br />
zázraky! Člověka to nabije energií, dokáže<br />
se odreagovat, přijít na jiné myšlenky,<br />
což mě třeba posune v práci zase<br />
o kus dál.<br />
Záleží mi na tom,<br />
u jaké jsme zdravotní<br />
pojišťovny. Monika Žídková<br />
Zaznamenala jste některou z novinek<br />
v nabídce služeb HZP?<br />
Často s rodinou vyrážíme na lyže nebo<br />
na kolo, zaujal mě proto příspěvek na<br />
přilby a chrániče pro děti. Nikolka s Davídkem<br />
jsou moje zlatíčka a jejich zdraví<br />
a bezpečnost je pro mě prioritou číslo<br />
jedna. Já sama vítám příspěvek na antikoncepci,<br />
který jistě ocení každá dívka<br />
nebo žena.<br />
(PR)<br />
Čeledín a pastýř uhořeli<br />
Požár v noci z 21. na 22. srpna 1898<br />
v Bukovci si vyžádal dvě oběti. V plamenech<br />
našli smrt čeledín a pastýř, kteří<br />
spali na seně ve stáji hospodáře Josefa<br />
Motyky. Viníky požáru byli pravděpodobně<br />
jeho oběti, kteří jej způsobili svou<br />
neopatrností. Kromě stáje shořely ještě<br />
dvě hospodářské budovy a chlév. Zvířata<br />
se podařilo zachránit.<br />
Požár v Písečné<br />
V Písečné vypukl 28. července 1898<br />
z neznámých příčin požár, zničil domek<br />
tesaře Adama Szlauera a chlévy jeho<br />
souseda Adama Pła<strong>cz</strong>ka.<br />
Blesk v Jablunkově<br />
Během bouřky, která se 7. srpna 1898<br />
strhla nad Jablunkovem, blesk zabil rolníka<br />
Josefa Niedobu z části Městská<br />
Lomná. Stál zrovna na voze, zatímco<br />
jeho žena mu podávala snopy pšenice.<br />
Manželce, stejně jako vozu s nákladem<br />
se nic nestalo.<br />
Povodeň ve Vendryni<br />
Průtrž mračen potrápila 16. srpna 1898<br />
Vendryni. Přívaly vody a krupobití napáchaly<br />
v obci značné škody. Došlo<br />
k poškození cest a mostů, k polámání<br />
mnoha stromů a ke zničení stodoly<br />
a mlýna.<br />
co se událo a přihodilo před sto a více lety<br />
Pouť v Třinci<br />
U katolického kostela proběhla 18.<br />
srpna 1898 další pouť, jež se zde začaly<br />
konat po postavení svatostánku,<br />
který byl v roce 1855 zasvěcen svatému<br />
Albertovi, patriarchovi jeruzalémskému.<br />
Stavět se začalo z popudu rakouského<br />
arcivévody Albrechta,<br />
tehdejšího majitele hutí. Jednalo se<br />
o první katolický kostel na území Třince.<br />
Zdejší katolíci dříve chodili na bohoslužby<br />
do Konské, Horní Lištné<br />
a Vendryně. Základní kámen byl položen<br />
24. října 1882 za účasti arcivévody,<br />
a v dubnu následujícího roku začal<br />
těšínský stavitel Friedrich Fulda stavět<br />
podle projektu vedoucího stavební<br />
správy Těšínské komory Albína Theodora<br />
Prokopa.<br />
Smrtelný úraz v cihelně<br />
Anna Bierska z Návsí pracovala v cihelně<br />
Emanuela Bulawy v Jablunkově,<br />
avšak 16. září 1898 ji stroj rozdrtil ruku.<br />
Zraněnou zavezli do nemocnice konventu<br />
alžbětinek, kde po čtyřech dnech<br />
zemřela.<br />
Služka neuhlídala dítě<br />
Na svěřené dítě nedávala pozor služka<br />
jisté rodiny v Těšíně. Když s ním byla 3.<br />
července 1907 v zámeckém parku, dítě<br />
vylezlo na vysokou zídku a spadlo na<br />
dlažbu. Na následky zranění v nemocnici<br />
zemřelo.<br />
Zatčení dezertéra<br />
Vojenského dezertéra zatkla v srpnu<br />
1907 v jedné těšínské hospodě policie.<br />
Jiří Grygierek totiž pár dní předtím bez<br />
dovolení opustil kasárny a od té doby se<br />
jim vyhýbal.<br />
Císařovy narozeniny<br />
Osmašedesáté narozeniny císaře Františka<br />
Josefa I., které připadly na 18.<br />
srpna 1898, si připomínali jeho poddaní<br />
na Těšínsku. Ve všech katolických<br />
kostelech se konaly hojně navštěvované<br />
slavnostní mše a na beskydských<br />
vrcholech vzplály v noci ze 17. na 18.<br />
srpna vatry. Gwiazdka Cieszyńska poznamenala,<br />
že obzvlášť hezký pohled<br />
byl na oheň na Javorovém vrchu. Pro<br />
změnu 50. výročí panovníkovy vlády<br />
uctila velká slavnost 28. srpna na Prašivé.<br />
František Josef, který nastoupil<br />
na trůn v bouřlivém roce 1848 ve věku<br />
pouhých osmnácti let, vládl až do své<br />
smrti 21. listopadu 1916, tedy úctyhodných<br />
68 let.<br />
Vysvěcení kostelní věže<br />
Nově rekonstruovaná věž dřevěného<br />
kostelíku na vrchu Prašivá byla posvěcena<br />
18. srpna 1907. Svatostánek sv.<br />
Antonína Paduánského pochází z roku<br />
1640.<br />
Kohnova čest být první<br />
Nový židovský hřbitov byl otevřen v srpnu<br />
1907 v Těšíně. Prvním pohřbeným<br />
byl jistý Kohn.<br />
KOSTELÍK. Dřevěný svatostánek na Prašivé z první poloviny 17. století dostal v roce 1907 novou věž. Pohlednice pochází z té<br />
doby.<br />
FOTO | ARCHIV<br />
Žhář se oběsil<br />
V Životicích shořela 2. srpna 1907 chalupa<br />
jistého Michnika. Dům úmyslně<br />
zapálil jakýsi Biał<strong>cz</strong>yk, který v něm bydlel.<br />
Po svém činu se oběsil.<br />
Zedníci spadli z lešení<br />
Špatně postavené lešení na Stříbrné ulici<br />
v Těšíně bylo 3. srpna 1907 příčinou<br />
tragédie. Když na něm pracovali zedníci<br />
ve výšce tří metrů, lešení se zbortilo.<br />
Kuś, Kapias a Chrapek utrpěli vážná<br />
zranění a museli být převezeni do nemocnice.<br />
Pytlák postřelil hajného<br />
V srpnu 1907 pytlák postřelil v Gutech<br />
hajného Stanislava Sabata. Utrpěl zranění<br />
nohy a musel být převezen do nemocnice<br />
v Těšíně. Pachatelem byl shledán<br />
Jan Adamec z Řeky, dne 5. září ho<br />
zatkl velitel četnické stanice v Třinci<br />
Gröger. Vinu zatčeného potvrdili tři<br />
svědci.<br />
Zemřel u vysoké pece<br />
Pavel Kostka z Nýdku se v srpnu 1907<br />
vrátil z vojenských manévrů a nastoupil<br />
do práce u vysokých pecí v Třinci, navzdory<br />
tomu, že nebyl zcela zdráv. Po<br />
několika dnech zemřel přímo u pece.<br />
V zažloutlém dobovém tisku četl<br />
ČESLAV GAMROT
Change language