Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
strana 4 REGION | 26. SRPNA 2008<br />
Náš seriál: Horské chaty Těšínských Beskyd<br />
Kamenitý<br />
DOLNÍ LOMNÁ / Turistická<br />
chata Kamenitý stojí ve stejnojmenné<br />
horské osadě obce Dolní<br />
Lomná. Díky své poloze je jako<br />
stvořená pro výchozí základnu<br />
k túrám na okolní hřebeny.<br />
Kamenitý & Ostrý<br />
společný provoz horských chat<br />
mob. 775 025 683<br />
www.chatakamenity.<strong>cz</strong><br />
www.chataostry.eu<br />
domácí kuchyně, včetně zvěřiny<br />
výčep, ohniště, ubytování<br />
„Kolo, běžky nebo pěšky“<br />
PANORAMA. Daleký rozhled z Kamenitého je na protější stranu údolí říčky<br />
Lomné. Na hřebeni lze potkat stádo ovcí a zazpívat si lidovou píseň Černá vlna na bílém<br />
beránku.<br />
FOTO | ČESLAV GAMROT<br />
Nejsnáze je dostupná z dolnolomňanské<br />
části Doubrava. Trasa označena<br />
modrým značením měří pouhé 2 kilometry.<br />
Z Kamenitého se dá pokračovat<br />
kupříkladu na Ostrý vrch nebo Kozubovou<br />
a na řadu jiných zajímavých míst.<br />
Otevřeno je denně kromě pondělí od 9<br />
do 19 hodin. V nabídce jsou dvě polévky<br />
a další jídla, která si host může vybrat<br />
z jídelního lístku. Pro nocležníky je<br />
k dispozici 19 lůžek ve třech pokojích.<br />
V sále se konají různé koncerty.<br />
Mezi nejznámější interprety, kteří zde<br />
vystupovali, patří regionální gorolgrassová<br />
kapela Blaf či známý ostravský bluesman<br />
Pepa Streichl. Na chatě je možnost<br />
připojení na internet přes Wi-Fi<br />
zdarma. Kdo má zájem, může posedět<br />
venku v altánu s krbem a grilem. Z Kamenitého<br />
je daleký výhled přes údolí<br />
říčky Lomné.<br />
Majitelkou chaty je Pavla Pyszná, provozovatelem<br />
Josef Szotkowski. „Pomáhá<br />
mě rodina, občas přijmu někoho na<br />
brigádu. Nějaký čas trvalo, než jsme našli<br />
to pravé, abychom se odlišili od jiných<br />
chatařů, což bylo nutné kvůli velké<br />
konkurenci. Pak jsme vsadili na bigos<br />
a nyní jsme tzv. bigosová chata. Někteří<br />
turisté chodí sem jen kvůli této pochoutce.<br />
Zkoušeli jsme také ruská jídla, což<br />
lidi dost zaskočilo, nicméně jistý úspěch<br />
to mělo,“ uvádí Szotkowski a dodává, že<br />
vzhledem k nadmořské výšce chaty tady<br />
nelze mít tak pestrý a bohatý jídelní lístek<br />
jako v centru Bystřice.<br />
O tom, že Kamenitý je v regionu určitý<br />
pojem svědčí, že se zde několikrát do roka<br />
konají svatební hostiny, buď klasické,<br />
nebo turistické, kdy se po obřadu svatebčané<br />
převlečou do pohodlného sportovního<br />
oblečení a v něm jdou ke svatebnímu<br />
stolu. Pivaři uvítají, že na Kamenitém čepují<br />
až tři piva. Desítku a dvanáctku Radegasta<br />
a černého Velkopopovického Kozla.<br />
Polské uhlí se otevírá českým těžařům<br />
STONAVA / České a polské důlní společnosti<br />
budou moci provádět geologicko-průzkumné<br />
práce na území sousedního<br />
státu.<br />
Umožňuje to dohoda, kterou minulé<br />
úterý podepsali zástupci obou zemí. Průzkum<br />
má vést k těžbě uhlí, především na<br />
česko-polské hranici, mezi Českým Těšínem<br />
a Karvinou. Současné plány předpokládají,<br />
že se ložisko bude dobývat ze<br />
Stonavy a uhlí se bude u nás upravovat.<br />
Podle prohlášení ministerstva průmyslu<br />
a obchodu dohoda slouží zejména<br />
k průzkumu zásob černého uhlí v české<br />
a polské části Hornoslezské uhelné pánve.<br />
Jednou z uvažovaných lokalit je polské<br />
ložisko v dole Morcinek v obci Zebrzydowice<br />
- Ka<strong>cz</strong>yce. Šachta se nachází<br />
bezprostředně u státní hranice, v roce<br />
2000 byla pro nízkou rentabilitu uzavřena<br />
a budovy srovnány se zemí. Polský<br />
tisk uvádí, že pod zemí zůstalo 250 mil.<br />
tun koksovatelného uhlí nejvyšší jakosti.<br />
O jeho vytěžení mají zájem Ostravskokarvinské<br />
doly, které vlastní New World<br />
Resources, uhlí na polské straně chce vydobýt<br />
z funkčního českého dolu ČSM ve<br />
Stonavě. Společnost Zdenka Bakaly<br />
bude spolupracovat s polskou firmou<br />
Jastrzębska Spółka Węglowa na průzkumu,<br />
který má zjistit, zda se vyplatí vytěžit<br />
špatně přístupná ložiska z české strany.<br />
Situace, kdy se těží zásoby uhlí z území<br />
jiného státu, dosud nebyla nijak právně<br />
Má řemeslo v Beskydech zlaté dno?<br />
POD DOHLEDEM OMBUDSMANA. Gorolský svátek v Jablunkově byl nejen velkou přehlídkou folklóru, písní a tanců,<br />
ale také lidové zručnosti. Zda řemeslo v Těšínských Beskydech bude zase mít zlaté dno, na to se přijel ze svého úřadu v Brně podívat<br />
první český veřejný ochránce práv a předseda Jednoty českých právníků JUDr. Otakar Motejl.<br />
FOTO | WIESŁAW PRZECZEK<br />
ÚTULNA. Jedna z nejznámějších turistických chat v Těšínských Beskydech vznikla<br />
z bývalé polské školy, která na Kamenitém stála od roku 1934. FOTO | ČESLAV GAMROT<br />
řešena. OKD rovněž vlastní čerstvou licenci<br />
na těžbu v polské oblasti Dębiensko,<br />
na něj se však tato dohoda nevztahuje,<br />
neboť leží ve vnitrozemí Polska.<br />
Nynější právní úprava překračování<br />
státních hranic pod zemí ražbou důlních<br />
děl nezohledňovala. Geologické průzkumné<br />
práce se budou řídit legislativou<br />
toho státu, na jehož území budou probíhat.<br />
Stejným způsobem je také upravena<br />
odpovědnost za škody, které by mohly<br />
průzkumnou činností vzniknout. Dohodu<br />
připravovaly obě strany čtyři roky<br />
a musí ji ještě schválit český parlament<br />
a polská vláda.<br />
Pokud se vše podaří, uhlí z Polska bude<br />
vyváženo z dolu skipy těžních věží a projde<br />
úpravnami na území Stonavy, kde<br />
fungují dva doly o největší kapacitě v celém<br />
revíru - Darkov a ČSM.<br />
“Zřejmě nás bude brzy čekat nový<br />
společný úkol přizpůsobit větším kapacitním<br />
potřebám dopravní a průmyslovou<br />
infrastrukturu v obci. Věřím, že se<br />
také na nových podmínkách působnosti<br />
stonavských dolů s OKD domluvíme ke<br />
prospěchu obou stran a také více než<br />
osmi tisíců zaměstnanců z celého Karvinska,“<br />
uvedl starosta obce Stonava<br />
Ondřej Feber.<br />
Jiná odezva je v polských obcích.<br />
„Jsme pobouřeni! Vláda vůbec nebrala<br />
ohled na náš názor. Ani jsme nevěděli,<br />
ža taková smlouva byla podepsána,”<br />
rozhorlil se zástupce starosty obce Zebrzydowice<br />
Karol Sitek.<br />
WISLA / Nowa sko<strong>cz</strong>nia<br />
K-120 w Wiśle Malince ma<br />
być najnowo<strong>cz</strong>eśniejszym<br />
obiektem w kraju. Głównym<br />
inwestorem jest Centralny<br />
Ośrodek Sportów, a pieniądze<br />
na jej przebudowę wyłożył<br />
Totalizator Sportowy.<br />
Dříve jednotřídní škola<br />
Chata původně byla polskou školou.<br />
Stavební parcelu věnoval místní horal Jan<br />
Lisztwan. Učit se začalo v roce 1934. Kromě<br />
jedné třídy se zde nacházel byt pro učitele.<br />
Učební pomůcky byly dovezeny ze<br />
zrušené školy pro polské děti v Ostravě<br />
- Přívozu.<br />
Prvním ředitelem se stal Alojzy Marosz<strong>cz</strong>yk,<br />
který zde založil školní zahradu.<br />
Pod jeho vedením žáci hráli divadlo,<br />
kostýmy šila Marosz<strong>cz</strong>ykova manželka<br />
Wanda.<br />
Na pomoc partyzánům doplatili dva<br />
zdejší školáci - Alojzy a Jan Cze<strong>cz</strong>otek.<br />
Gestapo je zavraždilo. Polský básník<br />
Henryk Jasi<strong>cz</strong>ek uctil jejich tragickou<br />
smrt básní U<strong>cz</strong>niom z Kamienitego.<br />
Budova za války dost utrpěla. Díky<br />
finanční pomoci velkého počtu organizací<br />
PZKO se ji podařilo rekonstruovat<br />
a v roce 1954 znovu otevřít. Osada<br />
se však pozvolna vylidnila, až v roce<br />
1973 škola pro malý počet dětí zanikla.<br />
Poslední ředitel Władysław Młynek<br />
ji věnoval báseň Szkoła na Kamienitym.<br />
Opuštěná budova byla po čase přestavěna<br />
na turistickou chatu.<br />
ČESLAV GAMROT<br />
„O vládním rozhodnutí jsme se dočetli<br />
v tisku,” dodal starosta Hažlachu Karol<br />
Folwar<strong>cz</strong>ny. Gazeta Wybor<strong>cz</strong>a napsala, že<br />
od doby, kdy důl Morcinek přestal těžit,<br />
Hažlach a Zebrzydowice zcela změnily<br />
svou tvář. Prožívají stavební boom. Územní<br />
plán už vůbec nepočítal s obnovením<br />
těžby uhlí. Miliony zlotých byly vynaloženy<br />
na investice, které opětovné dobývání<br />
uhlí může poškodit. „Nikdo nevzal v úvahu<br />
veřejné mínění a lidé tady mají hornictví<br />
srdečně dost,” říká Sitek, ale vyjadřuje<br />
předtuchu nejčernějšího scenáře, který se<br />
naplní, když těžbu povolí polské ministerstvo<br />
životního prostředí.<br />
„Nepřipustíme, aby se pod naší zemí<br />
opět objevili horníci,” přísahají občané<br />
na polské straně hranice.<br />
DOROTA HAVLÍKOVÁ<br />
Kto zapłaci za utrzymanie<br />
sko<strong>cz</strong>ni K-120 w Wiśle?<br />
Wisła zobowiązała się zaś do przygotowania<br />
dokumentacji i wpłaty procentu<br />
wartości inwestycji. 5 września 2005<br />
roku ów<strong>cz</strong>esny prezydent Aleksander<br />
Kwaśniewski przyjechał do Malinki na<br />
uro<strong>cz</strong>ystość wmurowania kamienia<br />
węgielnego pod budowę sko<strong>cz</strong>ni. Zapraszał<br />
wtedy na pierwsze zawody -<br />
sko<strong>cz</strong>nia miała zostać oddana do użytku<br />
już w 2006 roku. Jednak latem 2006<br />
roku na zeskoku doszło do osunięcia<br />
się ziemi i harmonogram runął.<br />
Sko<strong>cz</strong>nia ma zostać oddana do użytku<br />
do 15 września. Teraz wszystko idzie<br />
zgodnie z planem. 27 września odbędzie<br />
się uro<strong>cz</strong>yste otwarcie obiektu,<br />
w którym ma wziąć udział prezydent<br />
Lech Ka<strong>cz</strong>yński. Patronem sko<strong>cz</strong>ni<br />
zostanie Adam Małysz. Ale pojawił się<br />
jednak problem. Nie wiadomo, kto ma<br />
płacić za utrzymanie obiektu. A to<br />
ogromne koszty. COS wyli<strong>cz</strong>ył, że trzeba<br />
zatrudnić <strong>cz</strong>tery osoby, opłacać rachunki<br />
za prąd, ogrzewanie budynków<br />
oraz wodę, a także ochronę obiektu<br />
i opiekę konserwatora. Do rachunków<br />
trzeba też doli<strong>cz</strong>yć m.in. obowiązkowe<br />
przeglądy techni<strong>cz</strong>ne.<br />
COS jest skłonny utrzymywać obiekt,<br />
ale stawia Wiśle warunek: zwolnienie<br />
z podatku inwestycyjnego i od nieruchomości.<br />
- Wyli<strong>cz</strong>yliśmy, że to około 900 tys. zł<br />
ro<strong>cz</strong>nie. Jesteśmy zakładem budżetowym,<br />
nie wypracowujemy zysków.<br />
Skąd mamy wziąć tak ogromne pieniądze?<br />
- pyta Łagosz. - W dodatku to<br />
pieniądze, które zasiliłyby budżet<br />
Wisły, a nie na rozwój sportu - dodaje.<br />
Wiślańscy urzędnicy mówią, że to<br />
wcale nie jest takie proste. Na Malince<br />
jest wyciąg dla sko<strong>cz</strong>ków. Gdyby zwolnili<br />
COS z konie<strong>cz</strong>ności płacenia podatku,<br />
musieliby postąpić tak samo<br />
wobec właścicieli wszystkich wyciągów<br />
narciarskich w mieście. Straty<br />
byłyby ogromne.<br />
COS i magistrat mają do końca miesiąca<br />
się porozumieć. - Mam nadzieję,<br />
że Wisła pójdzie nam na rękę - mówi<br />
Łagosz. - Sko<strong>cz</strong>nia będzie dużą atrakcją,<br />
dzięki niej w mieście pojawi się więcej<br />
turystów. GAZETA WYBORCZA
Change language