Lekce 5a (pdf)

(1) fyzická obrana – adaptace na povrchu orgánů (např. trny u Rosa, Quercus ilex),
přítomnost specializovaných orgánů (rohy) nebo tkání (pryskyřičné kanálky);
mnoho stromu jako Robinia pseudoacacia, Gleditsia triacanthos, Crataegus,
Juniperus, Pinus uncinata, P. rigida; keřů jako Ribes, Rubus => mají ostny, rohy,
bodliny, ostré jehlice a ostny na okrajích listů (dia 154, Quercus semecarpifolia,
SZ Himálaj) bránící okusu zejména v juvenilních stádiích, kdy je konzumace
nejpravděpodobnější,
(2) chemická obrana – produkce látek ovlivňujících např. vývoj hmyzu (mění pH v
těle hmyzu nebo osmotický tlak); nepřítomnost živin požadovaných škůdcem;
akumulace sekundárních metabolitu jako jsou alkaloidy (popsáno asi 4000),
terpeny, fenoly, cyanogenní glykosidy;
nejvyšší koncentrace sek. metabolitů během rašení listů a růstu semenáčů a v
adventivních výhonech po okusu.
Problémem rostlin je, zda použít C z fotosyntézy na růst nebo obranu proti herbivorii
=> buď odrostou herbivorií nebo se proti ní musí aktivně bránit (Fig. 14.1.,
Barnes et al. pp. 335):
a) nepříznivé stanovištní podmínky (vysoký stres) => karbohydráty jsou vloženy do
struktur, které umožňují učinnější využívání zdrojů (světla, vlhkosti a živin) a
obranu proti herbivorii,
b) příznivá stanoviště (nízký stres) => karbohydráty jsou investovány hlavně do
růstu, malé množství do obrany; mohutným růstem kompenzují ztráty způsobené
herbivorií a zvyšují schopnost konkurence.
5.1.2.1a. Poškozování hmyzem
Hmyz je často koevolučně značně svázán s rostlinami => obrana se pohybuje mezi
extrémy úplné tolerance vůči poškození nebo téměř totální imunity vůči poškození
(pokud nejde o silné napadení, kterému neodolávají ani imunní druhy):
- většinou jde však o částečnou toleranci herbivorie => regulace poškození na
únosnou míru,
- rozsah a podstata obrany závisí na typu tkáně, která je poškozována (listy, dřevo
apod.), načasování poškození (čásná nebo pozdní část sezóny) a velikosti
herbivora nebo jeho skupin (jednotlivý brouk nebo hromadné napadení).
7