Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

1.2 Význam rašelinišť v paleoekologii:
Pro formování rašeliny je důležitý nedostatek vzduchu spojený s vysokým obsahem vody (až
80–95 %), díky němuž nedochází k obvyklému rychlému rozkladu materiálu na povrchu
mokřadů (Erdtman 1943). Rašelinné sedimenty proto slouží jako přirozené archivy
zachycující vývoj prostředí. Uchovávají v sobě záznam o proměnách krajiny v průběhu času,
a to ve formě fosilních pozůstatků (Rydin & Jeglum 2006).
Vznik rašelinišť je podmíněn především vlhkostí a dostatečným rozvojem rašelinotvorné
vegetace, jejich tvorba tedy úzce souvisí s teplejšími obdobími čtvrtohor (Ložek 1973).
Soudobá rašeliniště se na našem území začala vytvářet v pozdním glaciálu či na počátku
holocénu, kdy se s ústupem kontinentálního ledovce měnilo klima (např. Svobodová et al.
2002). Říční toky byly posíleny přísunem vody z dříve lokálně zaledněných Krkonoš
a Šumavy, docházelo ke zvyšování eroze a následně ke vzniku poruch a puklin, na nichž
vyvěraly četné prameny. V okolí těchto pramenů mohla vznikat ložiska humolitu (zeminy
s vysokým obsahem humusu - tj. rašelina, slatina a slatinné zeminy). Méně často rašeliniště
vznikala zarůstáním mělkých vodních nádrží a slepých ramen řek (Dohnal 1965).
1.3 Vývoj krajiny na našem území - klima v pleistocénu a vegetační kryt od konce
posledního glaciálu:
1.3.1 Kvartérní cyklus:
Přibližně před 2 miliony let, na počátku pleistocénu, nastupují cyklické klimatické výkyvy,
které se v našich zeměpisných šířkách výrazně projevují. Nejnižší a nejvyšší průměrné
teploty kmitají v rozmezí 10–12 °C. Projevující se oscilace nazýváme glaciály (doby ledové)
a interglaciály (doby meziledové). V rámci dob ledových bývají vyčleňovány ještě chladné
a teplé výkyvy - stadiály a interstadiály (Ložek 2007).
V interglaciálech nastává klimatické i druhové optimum a probíhá intenzivní pedogeneze
hnědých půd. V rámci dob ledových vyčleňujeme tři klimatické fáze: anaglaciál (časný
glaciál), pleniglaciál (vrcholný glaciál) a kataglaciál (pozdní glaciál). V anaglaciálech se
průměrné roční teploty pohybují v rozmezí -1 až 3 °C, roční srážkový úhrn je 200 ̶ 400 mm,
pod drsnými kontinentálními stepmi dochází k tvorbě černozemí. Vrcholná stádia glaciálů se
vyznačují deficitem srážek (pouhých 100 až 200 mm) a teplotami pod bodem mrazu
(interval -3 až -5 °C), v těchto obdobích se utvářejí mocné vrstvy spraše. Kataglaciály
4