Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita
Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita
Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
3. METODIKA<br />
3.1 Odběr půdního sedimentu:<br />
Lokalita odběru se nachází na severozápadním okraji města České Budějovice v přírodní<br />
rezervaci Vrbenské rybníky - přesněji řečeno na jižním břehu <strong>rybníka</strong> <strong>Černiš</strong><br />
(GPS: 48°59.993‘N, 14°26.096‘E). Dvoumetrový profil pro pylovou analýzu zde byl<br />
odebrán v srpnu 2010 komorovým vrtákem ruského typu (Jowsey 1965). Paralelně byl<br />
vyvrtán další profil několik centimetrů vedle původního místa odběru, sediment v hloubce<br />
100–200 cm byl z logistických důvodů odebrán úzkým vrtákem.<br />
3.2 Zpracování půdního sedimentu:<br />
Sediment byl po odebrání uložen do půlkruhovitých plastových korýtek a pečlivě obalen<br />
kuchyňskou fólií, abychom zabránili jeho poničení při transportu (De Vleeschouwer et al.<br />
2010). V laboratoři byla následně provedena charakteristika jeho fyzických vlastností,<br />
popsáno bylo složení materiálu a barva (Aaby & Berglund 1986). Barva sedimentu byla<br />
porovnána se standardem, jímž jsou Munsellovy tabulky barevnosti půd (Munsell soil color<br />
charts - rok vydání 2000, revidovaná edice). Profil byl rozčleněn po 4cm úsecích pro účely<br />
pylové analýzy a uložen do chladící místnosti. Detailní analýza sezónního ukládání pylových<br />
sekvencí nebyla pozorována z důvodu prokázání mixování pylového spadu na jemnější škále<br />
(Joosten & de Klerk 2007).<br />
3.3 Pylová analýza:<br />
Z každého intervalu byl odebrán přibližně 1 cm 3 sedimentu (navážka 1,2 g), který byl<br />
chemicky zpracován standardním postupem. Vzorky byly nejdříve rozmíchány v 10% KOH<br />
a 10 minut povařeny ve vodní lázni. Poté byl materiál přecezen přes jemné čajové sítko<br />
a v případě potřeby propláchnut menším množstvím destilované vody. Pokud byly přítomny<br />
karbonáty, byla přidávána 15% HCl. Acetolýza probíhala povařením v čerstvé acetylační<br />
směsi (acetanhydrid a kyselina sírová v poměru 9:1) po dobu 7 minut. Minerální vzorky byly<br />
ponechány louhovat v koncentrované HF v rozmezí 12–20 hodin (Fægri & Iversen 1964;<br />
Erdtman 1943; modifikace Petr Pokorný - ústní sdělení). Pro zjištění koncentrace pylových<br />
zrn byly přidány tři kontrolní lycopodiové tablety do každého vzorku (Berglund<br />
& Ralska-Jasiewiczova 1986).<br />
14