Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

1.6.2 Geologie a pedologie:
Jihočeská pánev vznikala v průběhu saxonské zlomové tektoniky v křídě a terciéru jako
následek horotvorných procesů alpinského vrásnění. Po určitou část historie byla propojena
se sousední Třeboňskou pánví, výplň obou pánví je tvořena sladkovodními
svrchnokřídovými a třetihorními uloženinami, které mají často jílovitou nebo písčitou
povahu a šedou až nazelenalou barvu. Po výzdvihu Českého masivu byly od sebe celky
odděleny a oblast začala být odvodňována severním směrem. Došlo ke zvýšení erozní
činnosti a denudaci podstatné části povrchu, kvůli níž se nedochovala velká část terciérních
sedimentů (Chlupáč et al. 2011).
Půdním typem, převládajícím v Českobudějovické pánvi, jsou pseudogleje, které jsou místy
organozemní. Ve sníženinách s převahou jílu dominují gleje - u Českých Budějovic jsou
taktéž organozemní, tzv. náslatě. Na sušších vyvýšeninách se objevují kambizemě, místy
jsou přítomny hnědozemě na sprašových hlínách a v nivách velkých toků převažují glejové
fluvizemě. Ostrůvkovitě se zde vyskytují i nenasycené arenické kambizemě (Culek 1996).
1.6.3 Fytogeografické poměry:
Českobudějovická kotlina je podjednotkou fytogeografického okresu Budějovická pánev
a spadá do fytogeografického obvodu českomoravského mezofytika.
1.7 Studovaná lokalita:
1.7.1. Vrbenské rybníky
Lokalita Černiš leží v Přírodní rezervaci Vrbenské rybníky v nadmořské výšce 380 m n. m.
Rezervace se nachází 4 km severozápadně od centra Českých Budějovic, rozprostírá se na
území 245,8 ha a zahrnuje soustavu čtyř rybníků (Černiš, Starý Vrbenský r., Nový Vrbenský
r. a Domin). Do tohoto komplexu spadá vodní a litorální vegetace rybníků spolu s přilehlými
mokřadními a lučními společenstvy a rozlehlé porosty bažinných olšin (Albrecht et al.
2003).
Rybníky nacházející se na tomto území byly zakládány v době rozmachu jihočeského
rybníkářství, tedy ve druhé polovině 15. století. Roku 1457 bylo totiž městu uděleno
královské právo zakládat na svých pozemcích rybníky. Černiš (s dnešní rozlohou přes 40 ha)
byl již v této době největším rybníkem ze soustavy (Gergel et al. 1993).
10