Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

ve složení klimaxové vegetace v pozdním holocénu - Českobudějovicko se vyznačovalo
jedlovými lesy se smrkem a vzácnou příměsí buku.
Výzkum Českobudějovické pánve pokračoval rybníkem Řežabinec nedaleko Ražic a Putimi.
Tento profil opět jako v předchozím případě obsahuje středoholocénní hiát. Přerušení
sedimentace by mohlo být vysvětleno přítomností porostů olše, s jejich vysokou humifikační
aktivitou, které následovaly po předchozí erozi. Spodní část sedimentu stářím odpovídá
počátku holocénu, kdy se na lokalitě zřejmě rozprostíralo mělké jezero či odříznutý říční
meandr se stagnující vodou, poprvé je zde na území bývalého Československa zachycen
výskyt zelené řasy Pediastrum kawraiskyi. V boreálu je v oblasti opět zaznamenán nízký
výskyt pylových zrn lísky. V subboreálu je velmi vzácný habr, což je zaznamenáno pro celé
jižní Čechy (Rybníčková & Rybníček 1985). V jižních a jihozápadních Čechách je habru
méně než v okolních regionech i v dnešní době, pravděpodobně kvůli jeho pomalé migraci
(Brych 2006). Na naše území se šířil z jižních refugií podél Karpat přes Polsko (Huntley
& Birks 1983).
V samotných Českých Budějovicích byl proveden výzkum, při němž byly analyzovány
výplně archeologických objektů v historickém jádru města a off-site profil ze zaniklého
slepého ramene Vltavy ve vzdálenosti 1,3 km od středověkého městského centra. V tomto
sedimentu byl zaznamenán vývoj krajiny od starší doby bronzové (únětická kultura).
Českobudějovickou kotlinu v tomto období pokrývaly lesy s převahou Abies alba (Pokorný
et al. 2002).
Další studie z Českých Budějovic konfrontuje historické prameny s výsledky záchranného
výzkumu z Lannovy třídy. Zahrnuje časový interval od 15. do 19. století a osvětluje bližší
vývoj neopevněného předpolí města. Složení vegetace vypovídá o otevřeném charakteru
okolí, přítomnosti luk a pastvin a také o pěstování různých užitkových rostlin a obilnin.
V sousedící krajině došlo k poklesu pylové křivky jedle, jejíž výskyt byl prokázán ještě ve
vrcholném středověku, a byla nahrazena borovicí a smrkem. Podpořena byla i absence habru
v této oblasti (Kosňovská et al. 2011).
1.5 Historie osídlení jižních Čech:
Vysokými srážkami vymývané půdy v jihočeských pánvích jsou kyselé a chudé na živiny,
proto zde podmínky pro pravěkého člověka v nejzazší minulosti nebyly zrovna
8