Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

Na narušené i obhospodařované půdy pronikají nově příchozí druhy, jako například:
Agrostemma githago, Capsella bursa-pastoris, Centaurea cyanus, Hyoscyamus niger či
Lamium album (Pokorný 2011).
V lesních společenstvech probíhá podstatné přeskupení druhů ve všech nadmořských
výškách. Níže se utvářejí smíšené doubravy, vyšší polohy a hory porůstají smrčiny. Určitou
roli začíná hrát ke konci období i buk s jedlí (Pokorný 2004). Obě tyto dřeviny se na Šumavě
v pylovém záznamu zřídka objevují již v preboreálu, buk z našeho území migruje do
Německa, do oblasti Bayerischer Wald a poté do Oberpfälzer Wald (Svobodová 2004).
V atlantiku také dochází ke zmenšování nížinných jezer a mokřadů, což vede k jejich
postupnému zazemňování a zarůstání olšinami (Pokorný 2011).
1.3.6 Subboreál a subatlantik - pozdní holocén:
Subboreál se vyznačuje ochuzováním společenstev smíšených doubrav, které jsou
nahrazovány doubravami kyselými. V těchto lesích se rozmáhá habr. Nově se objevují lesy
s dominancí buku a jedle (za příznivých lokálních podmínek i v nížinách), ve vyšších
polohách vzniká bukové a jedlo-bukové pásmo a ještě výše nad ním jsou přítomny smrčiny
(Dreslerová et al. 2007). Ve starší polovině subatlantiku nastává maximální rozvoj buku
a jedle a nadále se stupňuje odlesňování nížinných poloh. Vyšší polohy zůstaly zalesněné,
s výjimkou lokalit, v jejichž okolí se nalézaly zemědělské osady (např. Rybníčková
& Rybníček 1975). V mladším subatlantiku se utváří kulturní krajina dnešního rázu.
V krajině se snižuje podíl lesa (nížiny jsou již zcela odlesněné a ve středních polohách
odlesňování pokračuje), na horách se objevují nezalesněné pastviny. Expandují pionýrské
dřeviny (Pokorný 2004).
1.4 Historie paleoekologických výzkumů v Českobudějovické pánvi:
První publikovanou paleoekologickou lokalitou v blízkosti Českých Budějovic jsou
Zbudovská blata u obce Zliv (Rybníčková et al. 1975; Rybníčková 1982). Analyzovány byly
dva rašelinné profily, z nichž starší spadal do doby mladšího dryasu. V obou profilech byl
zachycen stratigrafický hiát, v záznamu chyběly vrstvy z atlantiku (střední holocén).
V počátečních obdobích holocénu, obzvláště v boreálu, nebyla zaznamenána typická
expanze lísky. Zřejmě se téměř nevyskytovala na celém jihu Čech (Rybníčková & Rybníček
1985; Jankovská 1980). Oproti sousední Třeboňské pánvi byl pozorován kvantitativní rozdíl
7